Umělá inteligence pomůže předčasně narozeným dětem. Ostravští vědci zjistili, jak u nich snížit riziko slepoty

Ostravský výzkum představuje významný pokrok v boji s retinopatií nedonošených (onemocnění sítnice, pozn. redakce). Tento stav je nejčastější příčinou těžkého zrakového postižení nebo slepoty u dětí ve vyspělých zemích. Všechny předčasně narozené děti proto podstupují pravidelné oční kontroly, kdy se za pomoci sítnicové kamery pořizují snímky očního pozadí.

„Na nich pak hodnotíme změny na sítnici a v případě potřeby aplikujeme do oka biologický preparát nebo laserem ošetříme periferní část sítnice,“ popsal léčbu primář Centra pro děti s vadami zraku z Fakultní nemocnice Ostrava Juraj Timkovič.

V současné době využívají lékaři při vyhodnocování snímků digitální zobrazovací systémy, ty ovšem nejsou dokonalé. Ve spolupráci s vědci z VŠB – Technické univerzity Ostrava proto zdravotníci nově využívají umělou inteligenci (AI).

„Díky rozsáhlému screeningu, který lékaři v ostravské fakultní nemocnici u nedonošených dětí provádí, jsme měli k dispozici 9 tisíc snímků očního pozadí. U retinopatie se patologické změny projevují abnormálním zakřivením cév a změnami v jejich tloušťce. To byly hlavní vstupy pro umělou inteligenci, která se učila na obrázcích rozpoznat, zda se jedná o cévy zdravé nebo poškozené,“ vysvětil Jan Kubíček z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.

Vědcům se podařilo vytvořit algoritmy a vyvinout velmi přesný systém na automatickou segmentaci cév na snímcích očního pozadí, Technologie pomůže s tříděním snímků, usnadní hodnocení změn na sítnici a zlepší možnosti včasného odhalení nemoci.

„Umělá inteligence nám může pomoci nejen s diagnostikou konkrétního stádia onemocnění, ale i v léčbě. Po aplikaci léku by dokázala rozpoznat, jestli došlo ke změně a céva se začíná zlepšovat. Pomůže nám tak s predikci vývoje po léčebném zákroku,“ doplnil Timkovič.

V současné době vzniká webová aplikace, do níž uživatel nahraje snímky očního pozadí a systém provede jejich analýzu. „Aplikace bude přístupná zejména odborné veřejnosti, abychom mohli sdílet informace a zkušenosti. Hlavní motivací je praktické využití našich výsledků, což by mělo přispět ke zlepšení diagnostiky a zvýšení úspěšnosti léčby u dětských pacientů,“ dodala Jana Nowaková z Fakulty elektrotechniky a informatiky.