Ekonomická důstojnost a bydlení jako lidská práva? České manifesto volá po změně

Marek Musil je zakladatel neziskové organizace The Open Manifesto a autor stejnojmenné publikace o budoucnosti lidských práv. Profesně působil více než deset let v mezinárodním technologickém a SaaS prostředí, mimo jiné ve společnostech Slido (Cisco) a HRS (Oracle).

Představte nám projekt The Open Manifesto – co to vlastně je?
Jednoduše řečeno: The Open Manifesto je česká nezisková iniciativa, která otevírá mezinárodní diskuzi o tom, zda lidská práva potřebují aktualizaci pro výzvy 21. století. Zaměřujeme se především na západní demokratické země a propojujeme témata lidských práv, demokracie, ekonomické důstojnosti, technologií a umělé inteligence.

Jde tedy o jakousi aktualizaci lidských práv pro 21. století?
Přesně tak, jen s jednou důležitou poznámkou. Nemáme ambici tu stávající Deklaraci lidských práv nahrazovat. Ta byla napsána v roce 1948 po druhé světové válce a těch 30 článků je absolutně nutných a potřebných. My říkáme: za těch 80 let přibyly nové proměnné jako internet, sociální média, algoritmy, AI. A ty je nutné nějak pokrýt.

Jaká konkrétní práva navrhujete?
Zmíním tři, které považuji za klíčové.

První je právo na ekonomickou důstojnost. Ekonomická a příjmová nerovnost je dnes obrovská a my jsme přesvědčováni, že je to prostě součást vývoje trhu. Ale vysoká nerovnost rozjíždí polikrizi. Ovlivňuje demokracii, ovlivňuje, jak nejmocnější determinují fungování trhu, jak ovlivňují třeba i diskuzi o globálním oteplování. Vzorem mohou být severské státy s vyšším zdaněním bohatých.

Druhé je právo na bydlení. Situace v České republice je tristní. Pro mnoho Čechů je dnes nájem v Praze extrémně drahý. Sám znám lidi, kteří nastoupili třeba na ministerstvo financí a nemohli si dovolit nájem ani v garsonce. Bydlení jsme si nechali zprivatizovat a zgamblovat na úrovni investic. Vláda to nechala ujet, stavební zákon výstavbu zpomalil a výsledek je takový, jaký je.

Třetí je právo na šifrovanou komunikaci. V Evropě i Americe se diskutuje o tom, že šifrované zprávy jsou nebezpečné a Big Tech by měl mít dohled. Já osobně nemám nic proti tomu, pokud existuje důvodné podezření na trestný čin. Pak ať si soud tu komunikaci vymůže. Ale víme, že třeba v Americe tajné služby dohled výrazně překračují. To je nebezpečné zejména pro neziskovky, aktivisty nebo nové politické strany, které mají právo komunikovat privátně.

A pak je tu téma, které považuji za nejzásadnější do budoucna: právo na lidské vědomí. Dodnes neexistuje odborný konsenzus, co lidské vědomí znamená. Přitom otevíráme diskuzi o tom, zda AI nebo AGI je, nebo brzy bude, vědomá. Pokud se na definici vědomí neshodneme, budeme čím dál více ohrožovat svou budoucí existenci. Vědomí je specifikum člověka, zahrnuje empatii, emoční inteligenci, morální kompas, hodnoty. To jsou věci, které se odrážejí do vědomé zkušenosti a AI je nemá.

Máme na tu diskuzi vůbec čas, když technologický pokrok jde tak rychle?
Nestíháme, to je pravda. Ale na druhou stranu – i taková diskuze, jako je tato, má smysl. Lidé jako Geoffrey Hinton nebo Mustafa Suleyman, kteří stáli u vzniku těch největších AI firem, dnes veřejně říkají: je to nebezpečné, musíme regulovat, musíme být ostražití.

Největší problém je, že majorita AI firem je americká a Amerika má dnes prezidenta, který vidí hlavně ekonomický růst a vůbec si neuvědomuje ty hrozby. Evropa je sice odsuzována za to, že je pomalá a regulativní, ale když porovnám dva extrémy toho, co se děje v Americe a co přináší třeba AI Act v Evropě, tak si myslím, že Evropa jde správnou cestou.

Zdali to nestíháme nebo stíháme, to uvidíme v budoucnosti. Ale já jsem za to jít cestou diskuze o lidských právech, protože to je absolutní fundament, který je schopen spojit celý západní svět.

Jaký je váš dlouhodobý cíl?
Naším cílem není pouze představit vlastních 21 návrhů nových lidských práv. Chceme vytvořit otevřenou mezinárodní platformu, kde budou jejich budoucí podobu společně utvářet občané, odborníci, neziskové organizace i další partneři. Věříme, že právě široká spolupráce je jedinou cestou k tomu, aby případná budoucí aktualizace lidských práv měla skutečnou legitimitu.

Jsme teprve na začátku. Oslovili jsme prvních deset velkých neziskovek a čekáme na odpovědi. Zní to možná snílkovsky, ale jak říkám: věci, které nevyzkouším, nenechám ležet.

Jak se mohou čtenáři zapojit?
Na našem webovém portále theopenmanifesto.org si návštěvníci mohou přečíst všech 21 návrhů nových lidských práv, elektronicky podepsat The Open Manifesto nebo přidat vlastní návrh lidského práva.

Každý týden také vydáváme novou epizodu na YouTube a sociálních sítích, ve které otevíráme jeden systémový nebo ideologický mýtus současnosti a představujeme jedno z navrhovaných lidských práv pro 21. století. Budeme rádi, pokud se lidé připojí k naší komunitě na YouTube, Facebooku nebo Instagramu. Každé sledování, sdílení nebo podpora nám pomáhá dostat tuto diskuzi k dalším lidem.

Projekt je možné podpořit také prostřednictvím připravované sbírky na Donio. A pokud by se s námi chtěl propojit jednotlivec, nezisková organizace, odborník nebo firma, budeme rádi, když se nám ozvou. Jedním z dlouhodobých cílů The Open Manifesto je propojit lidi a organizace, kterým záleží na budoucnosti lidských práv v 21. století.