Pondělí 17. března 2025 | Svátek má Vlastimil
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že v úterý plánuje telefonický rozhovor se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Hlavním tématem bude možné 30denní příměří na Ukrajině, o kterém intenzivně jednají diplomaté z USA, Ruska a Ukrajiny. Přestože se zdá, že obě strany směřují k dohodě, přetrvávají zásadní rozpory, zejména v otázce územních nároků a strategických bodů konfliktu. O vývoji průběžně informují zahraniční média.
Donald Trump při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One v neděli večer potvrdil, že plánuje hovor s Putinem. Vyjádřil opatrný optimismus ohledně dosažení mírové dohody. „Chceme zjistit, zda můžeme tu válku ukončit,“ uvedl. „Možná ano, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci.“
Americký prezident naznačil, že víkendová jednání přinesla určitý pokrok. Konkrétně se diskutovalo o rozdělení některých aktiv, včetně území a energetické infrastruktury. „Mluvíme o půdě. Je to hodně území a situace je nyní úplně jiná než před válkou,“ řekl Trump a dodal: „Budeme mluvit o elektrárnách. To je velká otázka. Ale myslím, že už jsme o tom hodně diskutovali – jak Ukrajina, tak Rusko.“
Steve Witkoff, americký zvláštní vyslanec, který byl přímo zapojen do jednání, potvrdil, že minulý týden v Moskvě absolvoval tří až čtyřhodinové setkání s Vladimirem Putinem. Podrobnosti rozhovoru neprozradil, ale ujistil, že mezi oběma stranami došlo k pokroku. „Myslím, že prezidenti budou mít tento týden opravdu dobrou a pozitivní diskusi,“ řekl Witkoff v rozhovoru pro CNN.
Witkoff zároveň zdůraznil, že Spojené státy zůstávají v úzkém kontaktu s Ukrajinou. „Radíme jim ve všem, o čem přemýšlíme,“ uvedl a dodal, že americké vyjednávací týmy budou během týdne jednat s ukrajinskými i ruskými protějšky.
Ukrajinská vláda již vyjádřila podporu navrhovanému příměří. Prezident Volodymyr Zelenskyj však kritizoval ruský přístup, když obvinil Putina z úmyslného zdržování mírových jednání s cílem získat strategickou výhodu.
Vladimir Putin v pátek požadoval, aby ukrajinské jednotky působící v ruské Kurské oblasti složily zbraně. Přestože se o víkendu vedly intenzivní boje, ukrajinské síly se nakonec stáhly a ponechaly pod svou kontrolou pouze malou část území.
Putin sice prohlásil, že příměří podporuje, ale zároveň představil řadu tvrdých podmínek, které by musely být splněny, aby byl mír dosažen.
Podle Stevea Witkoffa je Trump do diplomatického procesu velmi aktivně zapojen. „Do pěti až deseti minut po mém setkání s Putinem ve čtvrtek jsem se vrátil na americkou ambasádu a informoval prezidenta, viceprezidenta JD Vanceho, šéfku štábu Bílého domu Susie Wilesovou a poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze,“ uvedl vyslanec.
Trump během své volební kampaně opakovaně zdůrazňoval, že jeho cílem je ukončit válku na Ukrajině co nejdříve. Slíbil, že tak učiní „první den“ po svém nástupu do funkce. Po své inauguraci zahájil intenzivní diplomatickou ofenzívu a už dříve s Putinem jednal telefonicky po dobu 90 minut o možnostech okamžitého mírového řešení.
Jednou z klíčových otázek, která zatím zůstává nevyřešena, je osud ruskem okupovaných částí Ukrajiny. Witkoff se v rozhovoru odmítl vyjádřit k tomu, jak by mohla být tato problematika v případné dohodě řešena. Rusko v současnosti kontroluje přibližně pětinu ukrajinského území, což činí jakoukoli dohodu o příměří složitější.
Přesto Witkoff vyjádřil optimismus ohledně vývoje situace. „Jsem opravdu optimistický, že se dočkáme pokroku,“ prohlásil. Dodal také, že v nadcházejících týdnech lze očekávat konkrétní výsledky vyjednávání.
Očekávaný telefonát mezi Trumpem a Putinem představuje klíčový bod v probíhajícím diplomatickém procesu, který může významně ovlivnit další vývoj konfliktu na Ukrajině. Spojené státy se snaží zprostředkovat 30denní příměří, avšak dosažení konsenzu bude záviset nejen na ochotě obou stran sladit své strategické zájmy, ale také na důvěryhodnosti a dlouhodobé udržitelnosti jakékoliv dohody. Klíčovou neznámou zůstává otázka okupovaných území, která bude zřejmě sloužit jako vyjednávací nástroj v širší geopolitické hře. Z pohledu územní kontroly Rusko v současnosti okupuje rozsáhlé části Ukrajiny. Po anexi Krymu v roce 2014 ruské jednotky a jimi podporovaní separatisté ovládli oblasti Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly neuznané entity tzv. Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR). Po invazi v roce 2022 Rusko rozšířilo svou kontrolu na další ukrajinská území, včetně jihoukrajinských regionů Chersonské a Záporožské oblasti. Ruské síly rovněž obsadily části Charkovské a Mykolajivské oblasti, přičemž některé z těchto území byly v průběhu protiofenziv ukrajinské armády v roce 2023 osvobozeny. Současná linie kontaktu se tak neustále mění v závislosti na průběhu bojů, přičemž Moskva se snaží konsolidovat kontrolu nad klíčovými strategickými oblastmi.
Dalším faktorem, který nelze ignorovat, je samotná spolehlivost Vladimira Putina jako mezinárodního aktéra. Jeho dosavadní politická praxe jasně ukazuje, že respektování uzavřených dohod není pro Kreml prioritou. Putin se v minulosti opakovaně dopustil porušení mezinárodního práva a narušil suverenitu několika států – od Gruzie v roce 2008, přes anexi Krymu v roce 2014, až po současnou válku na Ukrajině, která začala v roce 2022. Nehledě na ruskou intervenci v Sýrii (2015) a vojenské aktivity v Africe prostřednictvím Wagnerovy skupiny, Putin se dlouhodobě profiluje jako aktér, který mezinárodní normy vnímá jako flexibilní nástroj, nikoliv závazný rámec. V tomto kontextu je jakákoliv dohoda s Ruskem vysoce rizikovým krokem, jelikož její dlouhodobá udržitelnost je přinejmenším pochybná.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
