Pondělí 24. února 2025 | Svátek má Matěj
Vítězem předčasných parlamentních voleb v Německu se stala konzervativní unie CDU/CSU, která získala 28,5 % hlasů. Volby provázela rekordní účast 83,5 %, nejvyšší od sjednocení země v roce 1990. Významně posílila pravicově populistická AfD, zatímco sociální demokracie (SPD) utrpěla historickou porážku. Povolební vyjednávání nyní rozhodnou o budoucím směřování Německa.
Předčasné volby do Spolkového sněmu, které se konaly 23. února 2025, přinesly zásadní změny na politické scéně. Zájem voličů byl mimořádně vysoký – volební účast dosáhla 83,5 %, což je nejvíce od znovusjednocení Německa.
Nejvíce hlasů získala konzervativní unie CDU/CSU, která obdržela 28,5 % hlasů a obsadí 208 křesel (164 CDU, 44 CSU), čímž si upevnila pozici nejsilnější politické síly v zemi. Předseda CDU Friedrich Merz v povolebním projevu uvedl: „My, unie CDU/CSU, jsme vyhráli spolkové volby 2025... Je mi jasné, jakou máme odpovědnost a jak velký je úkol, který je před námi. Vím, že to nebude jednoduché."
Druhým největším subjektem se stala Alternativa pro Německo (AfD), která téměř zdvojnásobila svůj volební výsledek a získala 20,8 % hlasů. V Bundestagu bude mít 152 křesel, tedy o 69 více než v předchozích volbách.
Naopak sociální demokracie (SPD), vedená kancléřem Olafem Scholzem, utrpěla tvrdou porážku. Získala pouhých 16,4 % hlasů, což znamená ztrátu 86 křesel a nejhorší výsledek v historii strany.
Propad zaznamenali také Zelení (11,6 %, -33 křesel), zatímco Levice (Die Linke) posílila a získala 64 křesel, tedy o 25 více než v roce 2021.
Zdroj dat: dpa.com
Liberální Svobodná demokratická strana (FDP) nedosáhla na pětiprocentní práh a se ziskem 4,3 % hlasů se nedostane do Bundestagu. Předseda FDP Christian Lindner po oznámení výsledků prohlásil, že odchází z politiky.
Podobně dopadlo i nové hnutí Sahry Wagenknechtové (BSW), které získalo 4,97 % hlasů, a těsně tak zůstalo pod hranicí vstupu do parlamentu.
V německém volebním systému mají voliči dva hlasy – jeden pro konkrétního kandidáta ve volebním obvodu a druhý pro politickou stranu. Celkové složení parlamentu se pak odvíjí především od druhého hlasu, který určuje podíl jednotlivých stran na křeslech v Bundestagu.
Strana se do parlamentu dostane, pokud získá alespoň 5 % hlasů nebo vyhraje ve třech volebních obvodech. FDP i BSW nesplnily ani jednu z těchto podmínek, a proto zůstaly mimo Spolkový sněm.
Volby potvrdily rostoucí rozdíly mezi mladými a staršími voliči. Mladá generace ve věku 18–24 let se častěji přikláněla k alternativním a radikálnějším uskupením – nejvíce hlasů získaly AfD a Die Linke. Tradiční strany jako SPD a CDU naopak mezi mladými voliči oslabily.
Starší generace (60+) zůstala věrná osvědčeným stranám – CDU a SPD. Tento trend pomohl CDU/CSU udržet si prvenství a SPD zmírnit dopady volební porážky.
Zdroj dat: dpa.com
Po oznámení výsledků se oči veřejnosti upírají na povolební vyjednávání. Friedrich Merz již naznačil své plány: „Dnes večer oslavujeme, ale zítra se pustíme do práce." Jeho hlavním cílem je pokusit se sestavit vládu s SPD, přestože vyjednávání mohou být složitá. „Máme téměř osm týdnů do Velikonoc, a to by mělo být dost času – maximálně – na sestavení vlády v Německu."
Přestože CDU/CSU by mohla vytvořit většinovou vládu s AfD, Merz tuto možnost rázně odmítl. „S AfD nebudeme spolupracovat, jejich extremistické postoje jsou pro nás nepřijatelné," zdůraznil v reakci na spekulace.
Merz rovněž zdůraznil, že jeho klíčovou prioritou je posílení evropské spolupráce a snaha o větší nezávislost na Spojených státech. „Naším hlavním cílem je jednota Evropy, abychom mohli postupně dosáhnout skutečné nezávislosti na USA."
Výsledky voleb ukazují nejen posun doprava, ale také hlubší proměnu německé politiky. AfD se pevně etablovala jako druhá nejsilnější strana, což potvrzuje fragmentaci a radikalizaci voličského spektra. Tradiční strany CDU/CSU a SPD sice zůstávají klíčovými hráči, ale jejich schopnost mobilizovat voliče slábne, což signalizuje krizi politického středu.
SPD čelí historickému propadu, což lze přičíst erozi sociálnědemokratických hodnot v době rostoucí ekonomické nejistoty. CDU/CSU sice vyhrála, ale její možnosti jsou omezené – velká koalice se SPD je sice reálná, ale politicky komplikovaná.
Výrazné rozdíly mezi generacemi potvrzují polarizaci společnosti – mladší voliči dávají přednost alternativním politickým proudům, zatímco starší generace zůstává loajální tradičním stranám. Rekordní účast odráží nejen zvýšený zájem o volby, ale i hlubší společenské napětí a mobilizaci okrajových skupin.
Budoucnost německé politiky nyní závisí na tom, zda CDU/CSU dokáže sestavit stabilní vládu, aniž by se musela opřít o extrémní politické subjekty. Výsledky voleb budou mít zásadní dopad nejen na vnitřní politiku Německa, ale i na směřování Evropské unie, zejména v otázkách migrace, bezpečnosti a hospodářské politiky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
