CVVM: Důvěra v prezidenta klesla, nejvíce lidé věří starostům a obecním zastupitelstvům
Důvěra Čechů v prezidenta Petra Pavla klesla na 51 %, což je jeho dosud nejhorší výsledek od nástupu do funkce. Výrazně nižší důvěru než prezident získává vláda, Poslanecká sněmovna i Senát, přičemž v případě vlády a sněmovny důvěřuje méně než čtvrtina dotazovaných. Naopak nejvyšší důvěru nadále mají starostové a obecní zastupitelstva. Spokojenost s politickou situací vyjádřilo pouze 15 % respondentů, což naznačuje dlouhodobě slabé hodnocení politické situace v zemi. Současný stav ukazují nová data Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Důvěra českých občanů v prezidenta Petra Pavla mírně klesla a dosáhla 51 procent, nejnižší hodnoty od jeho nástupu do funkce. Pokles je patrný i u dalších klíčových institucí, jako jsou vláda a Poslanecká sněmovna, kde důvěra stagnuje na nízkých hodnotách, přičemž pouze čtvrtina dotazovaných vyjadřuje k těmto institucím důvěru.
„Podstatně lépe než všechny výše uvedené instituce jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí, a starostové,” je uvedeno v tiskové zprávě CVVM. Nejvyšší důvěry se tak i nadále těší starostové a obecní zastupitelstva s podporou převážné většiny veřejnosti. Starostům důvěřuje 68 procent respondentů a obecním zastupitelstvům 65 procent, což ukazuje na výraznou preferenci místní správy nad centrálními institucemi.
Pokles důvěry v prezidenta a vládu je součástí dlouhodobějšího trendu nespokojenosti veřejnosti s politickým vývojem. Důvěra v prezidenta Pavla je nyní nižší než v předchozím roce, přičemž jeho dosavadní nejhorší výsledek byl 52 procent.
„Hodnocení politické situace ovšem nadále zůstává být výrazně horším, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou krátkodobého propadu z roku 2017 spojeného s tehdejší hlubokou vládní krizí,” píše CVVM. Politická situace v zemi tak stále zůstává velkou výzvou pro současnou vládu. Pouze 15 procent Čechů vyjádřilo spokojenost s aktuálním politickým stavem, což podtrhuje dlouhodobě nízké hodnocení. Nespokojenost zůstává stabilní i přes mírné zlepšení oproti loňskému roku.
Důvěra v různé instituce je přitom ovlivněna nejen politickými názory, ale také socioekonomickým postavením jednotlivců. Lidé s vyššími příjmy a vzděláním jsou spíše nakloněni důvěřovat centrálním institucím, zatímco u obyvatel s nižším vzděláním a příjmem přetrvává vyšší důvěra k místním orgánům, jako jsou starostové a obecní zastupitelstva.
