Úterý 23. 6. 2026 | Svátek má Zdeňka
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius vyzval k tomu, aby byla Ukrajina zapojena do nové evropské bezpečnostní architektury ještě před případným vstupem do EU nebo NATO. Podle ukrajinského ministerstva obrany má Kyjev pro Evropu význam nejen kvůli bojovým zkušenostem, ale také kvůli obranným inovacím.
Ukrajina by se podle evropského komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse měla stát součástí nové evropské bezpečnostní architektury dříve, než bude rozhodnuto o jejím členství v Evropské unii nebo NATO. Svůj návrh představil v autorském textu, který 18. června 2026 zveřejnila Evropská pravda.
Kubilius vychází z předpokladu, že Ukrajina má v současnosti nejsilnější armádu v Evropě, a to jak z hlediska reálných bojových zkušeností, tak v oblasti obranných inovací. Tyto schopnosti by podle něj měly být začleněny do širší evropské obranné struktury.
Evropská obrana podle Kubiliuse zůstává příliš roztříštěná mezi jednotlivé státy. Za hlavní slabinu označuje oddělené obranné politiky, rozpočty, armády i rozhodovací mechanismy, které podle něj oslabují schopnost Evropy reagovat na současné bezpečnostní hrozby.
„Máme roztříštěnou evropskou obrannou politiku a obranný průmysl. Je to naše historické dědictví. 27 obranných politik, 27 obranných rozpočtů, 27 národních armád a 27 národních vet. A můžeme se jen sami sebe zeptat: byli by Američané silnější, kdyby místo 1 federální armády měli 50 armád na úrovni států, 50 obranných rozpočtů, 50 obranných politik a 50 vet? Pravděpodobně ne. Proto je třeba chápat, že pokud se s ohledem na všechny výzvy skutečně chceme stát silnějšími, musíme být jednotnější, nikoli roztříštěnější,“ uvedl Kubilius.
Řešením má být podle Kubiliuse vznik Evropské obranné unie, označované zkratkou EDU. Nešlo by o strukturu založenou pouze na současných unijních smlouvách, ale o nový rámec vytvořený mezivládní dohodou.
Do této obranné unie by se podle návrhu mohly zapojit nejen členské státy EU, ale také další partneři. Mezi možnými účastníky Kubilius zmiňuje Spojené království, Norsko, Kanadu, Turecko a především Ukrajinu.
Na rozdíl od současných evropských mechanismů, které se podle něj soustředí hlavně na vnější operace, by Evropská obranná unie měla sloužit k zajištění územní obrany jejích členů. Současně by měla vytvořit jednotnější a komplexnější evropský obranný trh. Podle předloženého návrhu by její vznik mohlo zahájit už 15 signatářských států.
Kubilius zdůrazňuje, že zapojení Ukrajiny nemá být pouze projevem solidarity, ale krokem odpovídajícím bezpečnostním zájmům Evropy.
„EU by měla mít zásadní zájem na zahrnutí Ukrajiny do této architektury, především proto, aby využila ukrajinské obranné schopnosti k posílení naší vlastní obranné kapacity. Přirozeně by to Ukrajině pomohlo dosáhnout míru a následně posílit její vlastní obranu. Měli bychom se však dívat i na širší souvislosti, abychom plně docenili význam nové evropské bezpečnostní architektury zahrnující Ukrajinu a pochopili dlouhodobý dopad, který by tento vývoj mohl mít na východní část evropského kontinentu, včetně Ruska,“ uvedl Andrius Kubilius.
Podle komisaře by právě tato logika měla být základem politického rozhodování. Ukrajinské schopnosti podle něj mohou výrazně posílit obranyschopnost Evropy, zejména v oblastech, které se během války rychle rozvíjely.
Zapojení Ukrajiny do Evropské obranné unie Kubilius nepředstavuje jako náhradu za členství v EU. Naopak ho popisuje jako praktický krok, který by mohl Ukrajinu k plnému členství přiblížit.
Podle jeho názoru by účast Ukrajiny ve společné obranné architektuře mohla pomoci občanům členských států EU lépe pochopit, proč je členství Ukrajiny také v jejich vlastním zájmu. Právě toto porozumění podle něj dnes v evropské debatě často chybí.
Navržený postup počítá nejprve se vznikem neformální Evropské bezpečnostní rady. Následně by měla být prostřednictvím mezivládní smlouvy vytvořena Evropská obranná unie. Poté by se jejím členem stala Ukrajina a bezpečnostní rada by byla začleněna do její struktury.
Součástí této změny má být také posun v politickém přístupu. Evropa by podle Kubiliuse neměla uvažovat pouze v rovině „podpory Ukrajiny“, ale měla by podporovat ukrajinské vítězství jako předpoklad pro dosažení míru.
Kubilius upozorňuje také na praktickou vojenskou stránku ukrajinského zapojení. Pokud by Rusko zaútočilo na členský stát EU nebo NATO, právě Ukrajina má podle něj nejreálnější zkušenost s obranou proti rozsáhlému nasazení dronů.
Začlenění těchto poznatků do evropské obranné architektury proto komisař označuje za strategickou potřebu, nikoli za dobrovolné gesto. Ukrajinské ministerstvo obrany v této souvislosti zdůrazňuje, že debata o nové bezpečnostní struktuře se netýká pouze budoucnosti Ukrajiny, ale také dlouhodobé obrany celého evropského prostoru.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
