V ruských letounech jsou západní díly: Zpráva sleduje tok zboží

Dokument o 84 stranách, který následně převzala zahraniční média, upozorňuje na složité dodavatelské řetězce, jimiž se citlivé technologie dostávají do Ruska navzdory platným sankcím. Na obdobné případy bylo upozorněno již dříve, například ve zprávě investigativní skupiny InformNapalm z října 2024, která poukázala na využití francouzské avioniky v ruských stíhačkách Su-30SM (víceúčelová stíhačka).

Rozsáhlý výskyt západních součástek v ruské vojenské technice

Zpráva mezinárodních organizací IPHR a NAKO poskytuje detailní pohled na to, jak ruské vojenské letectvo nadále využívá technologie pocházející ze Západu. Analýza se zaměřuje především na letouny Su-34 a Su-35, které ruské ozbrojené síly intenzivně nasazují od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Vyšetřovatelé identifikovali 1 115 ze 1 119 mikroelektronických komponent zabudovaných v těchto letounech a doložili jejich původ. Součástky pocházejí od 141 výrobců ze Spojených států, Japonska, Německa, Tchaj-wanu, Jižní Koreje a dalších zemí.

Mezi nejčastěji zastoupené značky patří například Analog Devices, Texas Instruments, Murata, Maxim Integrated, OnSemi, Intel a Vicor.

Dominance amerických a japonských komponent

Podle údajů uvedených ve zprávě tvoří 68 procent součástek v letounu Su-34 elektronika vyrobená ve Spojených státech. Dalších 16,2 procenta pochází z Japonska, 7 procent z Evropské unie, 4,4 procenta ze Švýcarska, 3,1 procenta z Tchaj-wanu a 0,9 procenta z Jižní Koreje. Shodné proporce platí také pro modernizovaný typ Su-35S.

Zdroj: iphronline.org

Zjištění poukazují na hlubokou technologickou závislost ruského leteckého průmyslu na západní produkci, a to i v případě sofistikovaných vojenských platforem používaných při cílených útocích.

Zdroj: iphronline.org

Obcházení sankcí přes zprostředkovatele

Zpráva popisuje, jak navzdory přísným sankcím proudí klíčové součástky do Ruska přes složité sítě zprostředkovatelů, reexportních firem a frontových subjektů. Tyto technologie se do země dostávají prostřednictvím třetích států, zejména přes Čínu, Hongkong, Turecko, Spojené arabské emiráty a některé země Evropské unie.

Autoři zprávy zdůrazňují, že výrobci nejsou obviňováni z vědomého porušování exportních předpisů. Varují však před nedostatečným dohledem nad distribučními kanály a vyzývají firmy, aby posílily kontrolní mechanismy a zabránily zneužívání svých produktů.

Ukrajina podezírá i české firmy z obcházení sankcí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu uvedl, že některé firmy ze států Evropské unie, včetně osmi českých a třinácti německých, stále dodávají Rusku technologie použitelné při výrobě zbraní. Jména konkrétních subjektů ale nezmínil a zároveň vyzval k jejich sankčnímu postihu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) má nyní seznam konkrétních firem, které by měly s Ruskem nadále obchodovat. 

„Seznam firem, jak o něm mluvil prezident Zelenskyj, jsme doposud oficiálně neobdrželi. Při jednáních se však Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zahraničních věcí podařilo neformálně získat určité seznamy od ukrajinských partnerů. Některé firmy byly rovněž zveřejněny v médiích. Všechny dostupné informace nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími orgány podílejícími se na kontrole zahraničního obchodu s citlivým materiálem vyhodnocuje a analyzuje," sdělila pro Trade-off Miluše Trefancová z tiskového oddělení resortu.

Vzhledem k bezpečnostním a zahraničněpolitickým zájmům České republiky MPO nekomentuje jednotlivé případy týkající se zahraničního obchodu s citlivým materiálem a nekomentuje tak konkrétní firmy ani probíhající šetření. 

„Obecně, pokud jde o seznamy zboží, jehož vývoz do Ruska je až na stanovené výjimky zakázán, tak ty jsou dostupné na stránkách Evropské unie v příslušných sankčních předpisech a odkazují na ně též stránky Ministerstva průmyslu a obchodu. Většina tohoto zboží nepodléhá kontrole, pokud je vyváženo do jiné země, než je Rusko, proto Česko – stejně jako další členské státy – přijímá konkrétní a cílená opatření ke zamezení obcházení sankcí reexportem přes třetí země. V této souvislosti je třeba doplnit, že k tomuto reexportu do Ruska může dojít až několik let poté, co zboží bylo vyvezeno do nějaké třetí země, a to v době, kdy neexistovaly žádné sankce směrem k Rusku," dodává Trefancová.

Česká republika podle ministerstva vytvořila nový nástroj do 18. sankčního balíčku EU, který umožní členským státům kontrolovat vývoz i do jiných zemí, než je Rusko, v případech, kdy zboží sice není pod kontrolou při vývozu do těchto zemí, ale je na sankčním seznamu ve vztahu k Rusku. 

Dřívější varování a známé případy

Už v říjnu 2024 upozornila mezinárodní investigativní skupina InformNapalm na využívání francouzských avionických systémů v ruských stíhačkách Su-30SM. Tyto systémy, vyrobené firmami Thales a Safran, jsou údajně servisovány společností ARC Group v Kazachstánu, což podle expertů představuje potenciální cestu pro obcházení vývozních omezení.