Úterý 13. 5. 2025 | Svátek má Servác
Veřejné finance České republiky prošly v posledních letech zásadní proměnou. Zatímco před rokem 2019 byly téměř vyrovnané, pandemie a energetická krize vedly k hlubokým deficitům. Konsolidační balíček pomohl snížit schodek na 2 % HDP, avšak rostoucí financování vládního dluhu měnovými institucemi má dopad na peněžní zásobu. V roce 2024 dosáhl objem státních dluhopisů 38 % HDP, přičemž polovinu z nich v současnosti drží banky a další měnové instituce.
Souběžně s fiskálními výzvami roste tlak na financování obranných výdajů. Česká republika dosáhla v roce 2024 požadované úrovně 2 % HDP a plánuje postupné navyšování až na 3 % HDP v roce 2030. Evropská komise již navrhla rozvolnění fiskálních pravidel, což může vést k vyšším deficitům členských států EU. Zvýšené výdaje na obranu tak budou mít dlouhodobý dopad na veřejné finance i měnovou politiku.
ČNB upozorňuje, že současné nastavení fiskální politiky vytváří proinflační rizika, která mohou eskalovat v obdobích ekonomických šoků. Měnová politika bude muset reagovat na dynamiku veřejného zadlužení, aby zajistila cenovou stabilitu a dlouhodobou udržitelnost ekonomiky. Dlouhodobé demografické trendy mohou dále ovlivnit deficitnost veřejných financí, což vyžaduje opatrný přístup k měnové politice.
Neděle, 13. dubna 2025, 10:00
Akademici z Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při FSV UK zveřejnili zprávu o financování české obrany. Česko v roce 2024 dosáhlo obranných výdajů ve výši 2 % HDP. Nový závazek států NATO má ale dosáhnout minimální výše 3 % HDP....
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
