Jak financovat 3 % HDP na obranu? Studie akademiků na to hledá odpověď

Bezpečnostní otázky jsou v dnešní době vůbec těmi nejpalčivější, a s tím souvisí i zvyšující se výdaje na obranu. Výdaje České republiky na obranu narostly z 1 % HDP v roce 2016 na 2 % HDP v roce 2024. Významný nárůst se pojí především se začátkem války na Ukrajině v roce 2022. Přestože se v posledním roce Česko posunulo v žebříčku výdajů na obranu zemí NATO, z důvodu dlouhodobého podfinancování trápí českou armádu vysoký vnitřní dluh, který se může projevovat v armádním vybavení, infrastruktuře i personálních kapacitách. 

Dlouhodobě se ale očekává nárůst výdajů na obranu mezi 3 - 5 % HDP. Z čeho může Česká republika tyto výdaje na obranu financovat? Podle vydané studie jsou celkem tři možnosti. Omezení jiných výdajů, vyšší příjmy veřejných financí, například dočasné zvýšení některých daní nebo zvýšení státního dluhu.

„Dlouhodobě směřujeme k obranným výdajům ve výši 3 % HDP. Pokud ale máme urychleně dohnat podfinancování armády z minulých let a navýšit obranné kapacity, bude krátkodobě zapotřebí i vyšších výdajů,” zhodnotil výsledky zprávy Vojtěch Bahenský z Peace Research Center Prague. „Zahajujeme touto studií diskuzí, jak zajistit financování obrany a předkládáme konkrétní možnosti financování obrany zvýšením státních příjmů, snížením výdajů či dalším zadlužením. Musíme najít ten správný mix,” doplnil Petr Janský za Centrum veřejných financí.

Zvýšení obranných výdajů s sebou podle odborníků nese ale i další otázky. Je zapotřebí zajistit efektivitu výdajů, jejich předvídatelnost a stabilitu v budoucích letech nebo třeba posílení transparentnosti výdajů na obranu.