Na mezinárodní zbrojní výstavě MSPO v Polsku oznámila společnost Hanwha Aerospace spolu s polskou WB Group podpis dohody o vytvoření společného podniku na výrobu řízených střel CGR-080. Dohoda byla později oznámena prostřednictvím tiskové zprávy společnosti, přičemž podrobnosti převzala i zahraniční média. Nové rakety mají být určeny pro raketometný systém HOMAR-K a sériová výroba se očekává do roku 2027.

Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky v příštím roce zásadně navýší výrobu přesně naváděných střel, tanků, letadel i obrněných transportérů. Informace zazněly v rozhovoru Vadima Skibického, zástupce šéfa vojenské rozvědky HUR, který 7. září zveřejnila agentura Ukrinform. Kromě současných výrobních plánů rozvědka upozorňuje také na desetiletý program vyzbrojování a intenzivní nábor nových vojáků v Rusku.

Ministerstvo obrany ČR podepsalo se švédskou agenturou FMV smlouvu o prodloužení pronájmu 12 letounů JAS-39 C/D Gripen do roku 2035. Dohoda zahrnuje deset jednomístných a dva dvoumístné stroje. Prodloužení navazuje na stávající kontrakt končící v roce 2027 a umožní překlenout období do plného zavedení letounů F-35, jejichž dodávky začnou v roce 2031.

Vláda ve středu 3. září projednala a schválila po předložení ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) uzavření dodatku k rámcové dohodě o pořízení tanků Leopard 2A8 pro Armádu ČR. Tento krok, který už v srpnu podpořilo kolegium ministryně, umožní v nejbližších týdnech podepsat smlouvu a odeslat závaznou objednávku.

Ve švédském Örnsköldsviku bylo slavnostně představeno první pásové bojové vozidlo pěchoty CV90 určené pro Armádu ČR. Výrobu realizovala společnost BAE Systems Hägglunds AB za účasti ministryně obrany Jany Černochové (ODS) a jejího švédského protějšku Påla Jonsona. Projekt navazuje na mezivládní dohodu z roku 2023, která vznikla na základě pověření české vlády z léta 2022.

Podle zpráv ukrajinských a světových médií, mezi nimiž figuruje Kyiv Independent, proběhne od 12. do 16. září 2025 společné vojenské cvičení Ruska a Běloruska s názvem Zapad-2025. Jde o páté pokračování manévrů v rámci Svazového státu, jejichž povaha je oficiálně obranná, ale vzhledem k předchozím zkušenostem budí pozornost sousedních států i NATO.

Bulharská tisková agentura BTA oznámila, že Bulharsko společně s německým koncernem Rheinmetall připravuje vybudování dvou velkých zbrojních závodů. Projekty zahrnují největší továrnu na střelný prach v Evropě a výrobu 155mm dělostřelecké munice. Zahraniční média upozorňují, že investice v hodnotě přes miliardu eur má posílit evropské obranné kapacity a zároveň zásadně ovlivnit hospodářství Bulharska.

Podle informací, které zveřejnila polská televize TVP World a převzala zahraniční média, se má Polsko stát evropským centrem výroby jihokorejských tanků K2. Krok navazuje na dohody mezi Varšavou a Soulem o dodávkách moderní techniky a může výrazně posílit postavení Polska jako jedné z hlavních tankových mocností v NATO.

Podle záběrů, které 20. srpna zveřejnilo francouzské letectvo a kosmické síly a na něž upozornila zahraniční média, se během aliančního cvičení Atlantic Trident 25 ve Finsku podařilo stíhačce Rafale zaměřit a simulovaně zneškodnit americký letoun F-35A Lightning II. Klip zároveň ukazuje další zásahy proti finskému F/A-18 Hornet. Manévry prověřovaly spolupráci a nové koncepty vzdušného boje v rámci NATO.

Ministerstvo obrany předložilo vládě zprávu o zajišťování obrany za rok 2024, která shrnuje vývoj v oblasti obrany v letech 2020–2024. Česká republika poprvé po 19 letech splnila alianční závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP. Na základě usnesení vlády má být tento podíl do roku 2030 navýšen až na 3 %. Zpráva zároveň upozorňuje, že obrana země zůstává prioritou i vzhledem k novým cílům NATO, které stanovují výdaje ve výši 3,5 % HDP na obranu do roku 2035.