Uhrazení servisního poplatku či předání peněz kurýrovi. Znáte nové kyberpodvody?

Meziročně vzrostl počet napadených platebních karet o 33 % a hodnota podvodných karetních transakcí dokonce o 80 %. V oblasti platebního styku přibylo 49 % napadených klientů a hodnota podvodných transakcí se více než zdvojnásobila.

Největší část hodnoty podvodných transakcí připadá na investiční a krypto podvody, které tvoří 48 %. Následuje vishing, tedy falešné telefonáty bankéřů nebo policistů, s podílem 39 %. U platebních karet je pak nejčastějším typem podvodu phishing, který stojí za 61 % případů.

„Za první pololetí jsme klientům zachránili několik set milionů korun. Současně ale vidíme, že počet případů i způsobené škody dál rostou a útočníci své scénáře velmi rychle obměňují. Když se lidé naučí odmítat převod na údajně bezpečný účet, podvodník pošle kurýra pro hotovost. Když znají funkci ověření bankéře v aplikaci, snaží se jim e-šmejdi namluvit, že kód zaslaný přes SMS nebo WhatsApp je totéž. Proto musíme vedle technologií průběžně měnit také způsob, jakým klienty před aktuálními hrozbami varujeme,“ říká Pavel Šašek, expert na kyberbezpečnost Komerční banky.

Oběti předávají kurýrům i statisíce

Jedním z výrazných trendů posledních měsíců je předání hotovosti přímo podvodníkům. Ti se vydávají za pracovníky banky, policisty či investiční poradce a oběť přesvědčí, že své peníze musí ochránit nebo výhodně investovat. Člověk pak vybere i statisíce korun a na domluveném místě je předá falešnému kurýrovi. 

Aby celý scénář působil důvěryhodněji, může se „kurýr“ prokázat falešným průkazem nebo předložit potvrzení o převzetí peněz. Podvodníci navíc oběti předem poradí, jak vysoký výběr vysvětlit pracovníkům banky – například rekonstrukcí nebo koupí nového vozu. Jakmile hotovost převezmou, šance na její získání zpět je minimální.

Útočníci zkoušejí také falešné bankovní aplikace. Klientovi tvrdí, že jeho karta nebo účet jsou v ohrožení, a přesvědčí ho k instalaci údajné bezpečnostní aplikace. Následně ho vyzvou, aby kvůli ověření nebo resetu karty přiložil platební kartu k telefonu a zadal PIN. Pomocí takzvaného NFC relay attack neboli „červí díry“ pak mohou údaje využít k výběru hotovosti nebo platbám.

Stres hraje podvodníkům do karet

Úspěšnost těchto scénářů nesouvisí s inteligencí ani technickými znalostmi člověka. Útočníci totiž záměrně využívají přirozenou reakci lidského mozku na akutní stres. Nejprve vyvolají pocit ohrožení nebo hrozící ztráty, následně vytvoří časový tlak a vystupují jako autorita.

„Mozek se v takové chvíli přirozeně soustředí především na co nejrychlejší odstranění bezprostředně vnímané hrozby – nikoliv na důkladné ověřování informací. Dochází ke zúžení pozornosti, člověk hůře vnímá souvislosti, obtížněji zvažuje alternativy a snáze přehlédne varovné signály. Nejde tedy o hloupost ani nedostatek zkušeností. Jde o běžnou reakci mozku na akutní stres, kterou může za určitých okolností zažít každý z nás,“ vysvětluje psycholožka Helena Sováková, která více než dvacet let působila v ozbrojených složkách a vedla Odbor operační psychologie Armády České republiky.

Pozor na dovolené i falešné zprávy

V období dovolených se častěji objevují také podvody spojené s ubytováním nebo pronájmem auta. Útočníci mohou pracovat se skutečnými údaji o rezervaci a vydávat se za hotel či zákaznickou podporu rezervačního portálu. Tvrdí například, že platba neproběhla, je potřeba znovu ověřit kartu nebo uhradit servisní poplatek. Odkaz přitom vede na falešnou stránku určenou ke krádeži osobních či karetních údajů.

Stále se šíří také zprávy z napadených účtů na WhatsAppu. Podvodník prostřednictvím odcizeného profilu osloví rodinu nebo přátele s prosbou o rychlou půjčku. Časté zůstávají i falešné e-shopy, které lákají na výrazně zlevněné zboží nebo tzv. mystery boxy za několik eur. Jejich cílem přitom nemusí být jen platba za neexistující zboží, ale také získání kompletních údajů k platební kartě.

„Podvodníci vytvářejí časový tlak a využívají únavy i dlouhodobého stresu, ve kterém lidé fungují. Právě tehdy je důležité znovu převzít kontrolu nad vlastním rozhodováním. Nepodlehnout naléhavosti, nenechat se zastrašit a dát si čas na ověření informací. Dobrou pomůckou může být jednoduchá otázka: Rozhodla bych se stejně, kdybych na to měla ještě hodinu? Pokud je odpověď nejistá, je vždy bezpečnější komunikaci přerušit, ověřit si informace přímo u poskytovatele služby nebo se poradit s někým, komu důvěřuji. Právě těch několik minut navíc může rozhodnout o tom, zda si člověk užije dovolenou, nebo přijde o své peníze,“ uzavírá Helena Sováková.