Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu na trzích a tlačí nahoru výnosy dluhopisů i úrokové swapy. To může zpomalit pokles hypotečních sazeb. Podle analytiků by ale investoři neměli panikařit a měli by držet dlouhodobou strategii.

Hypoteční trh v únoru výrazně zrychlil. Podle údajů ČBA Hypomonitoru poskytly banky a stavební spořitelny nové i refinancované hypotéky v celkovém objemu 40,5 miliardy Kč, což bylo o 14,5 % více než v lednu. Od začátku roku tak souhrnný objem dosáhl 75,8 miliardy Kč, meziročně o 58 % více. Únor se tak zařadil mezi pět objemově nejsilnějších hypotečních měsíců v historii.

Ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech rychle rostou. Nafta od konce února zdražila v průměru o více než šest korun a přiblížila se hranici 40 korun za litr, benzin zdražil zhruba o tři koruny. Podle provozovatelů čerpacích stanic za růstem stojí kombinace napjaté situace na světových trzích, výpadků dodávek i zvýšené poptávky mezi řidiči.

Češi se čím dál více snaží zhodnocovat své úspory. Zatímco před dvěma lety investovalo 41 % populace, letos už je to 55 %. Peníze nechává pracovat dokonce více než osm z deseti lidí. Investice přitom většina hodnotí jako ziskové – ztrátu přiznávají jen 4 % Čechů.

Rodičovský příspěvek by se mohl zvýšit na 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a na 800 000 korun u dvojčat nebo vícerčat. S návrhem přišel ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a materiál nyní směřuje do meziresortního připomínkového řízení. Podle ministerstva se změna týká dětí narozených od 1. ledna 2027 i dětí převzatých do trvalé péče nahrazující péči rodičů po dni nabytí účinnosti zákona.

V posledních týdnech zaplavují e-mailové schránky zprávy o údajné refundaci pojistného. Stačí prý zadat několik údajů a pojišťovna vám pošle na účet přes 11 tisíc korun. Jenže jde o staronový podvod, který už připravil řadu lidí o peníze.

Ministerstvo financí zpřísní dohled nad cenami pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích. Reaguje tím na dynamický růst cen benzinu a nafty a nově zavádí denní monitoring cen a marží. Provozovatelé stanic budou úřadu pravidelně zasílat cenový reporting, který stát porovná s údaji Finanční správy z celého distribučního řetězce i s vývojem cen pohonných hmot na světových burzách.

Většina Čechů nemá dostatečnou finanční rezervu a při nenadálém výpadku příjmu by musela během pár týdnů razantně omezit své výdaje. Přesto se část domácností snaží chránit své úspory před znehodnocováním prostřednictvím investic. Drtivou většinu peněz ale dál drží na běžných a spořících účtech. Aktuální průzkum agentury Ipsos pro společnost ČPP Servis ukazuje, že český investor není hnaný touhou po rychlém zisku, ale spíše obavou z inflace a nejistoty, zda se rozhoduje správně.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda ve 4. čtvrtletí 2025 částky 52 283 Kč. Meziročně vzrostla o 7,4 % a po zohlednění inflace ve výši 2,2 % se reálně zvýšila o 5,1 %. Medián mzdy činil 45 523 Kč, což představuje meziroční růst o 8,8 %. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 23 282 Kč a 89 006 Kč. Po sezónním očištění vzrostla průměrná mzda oproti předchozímu čtvrtletí o 1,8 %.

Počet nepravých bankovek a mincí zadržených v Česku v roce 2025 výrazně vzrostl. Česká národní banka evidovala 9 036 kusů nepravých platidel, což je zhruba o 55 procent více než v roce 2024. Nejčastěji padělatelé sahali po tisícikorunách a dvoutisícikorunách, objevily se ale i falešné eura či dolary.