V lednu 2026 ceny zemědělských výrobců podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziměsíčně klesly o 1,6 %, přičemž nejvýraznější poklesy zaznamenaly brambory (−11,7 %), mléko (−7,6 %) a prasata (−4,0 %). Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně klesly o 0,7 %; snížily se zejména ceny energií a potravinářských výrobků, naopak vzrostly ceny oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (+2,2 %) a také ceny v oblasti úpravy a rozvodu vody (+3,9 %).

Český rezidenční trh podle statistik České bankovní asociace (ČBA) loni dál rostl: ceny nemovitostí se meziročně zvýšily v průměru o 12 %. Největší zdražení zaznamenaly starší byty (+18 %), zatímco novostavby v prvoprodeji přidaly 9 % a přeprodeje zánovních novostaveb 13 %; rodinné domy zdražily o 14 %. Nejsilnější růst cen vykázaly Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj.

V únoru 2026 se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) celkový ekonomický sentiment zlepšil. Souhrnný indikátor důvěry se meziměsíčně zvýšil o 0,9 bodu na 101,1. Zatímco důvěra podnikatelů vzrostla o 1,2 bodu na 99,8, důvěra spotřebitelů mírně oslabila o 0,6 bodu na 107,6.

Podle zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) patřilo Česko v roce 2024 v rámci EU ke státům s mimořádně silným zastoupením středního vzdělání. Ve věku 25–74 let mělo vyšší sekundární a nástavbové vzdělání 62,7 % obyvatel (EU 44,2 %). Terciární vzdělání mělo 23,8 % osob, což bylo pod průměrem EU 31,7 %; nižší podíl vykázaly už jen Rumunsko a Itálie.

Hospodářská strategie „Česko: Země pro budoucnost 2.0“, kterou nyní představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), má podle resortu vrátit České republice dlouhodobý ekonomický růst a posílit konkurenceschopnost. Dokument obsahuje 160 opatření a vznikal dva roky ve spolupráci se zástupci byznysu, akademické sféry i mezinárodních institucí. Pro důslednou realizaci vznikl při MPO speciální Delivery tým, jenž bude koordinovat implementaci napříč resorty a kontrolovat plnění harmonogramu.

Podle prvních odhadů Eurostatu se stavební produkce v prosinci 2025 po sezónním očištění meziměsíčně zvýšila o 0,9 % v eurozóně a o 1,2 % v EU. Listopad 2025 přitom v obou oblastech přinesl pokles o 1,5 %. V meziročním srovnání byla produkce v eurozóně nižší o 0,9 %, zatímco v EU zůstala stabilní. V průměru za celý rok 2025 ve srovnání s rokem 2024 zůstala produkce v eurozóně beze změny a v EU vzrostla o 0,5 %.

První odhady Eurostatu naznačují, že průmyslová produkce na konci roku 2025 meziměsíčně oslabila: v prosinci oproti listopadu klesla v eurozóně (EA20) o 1,4 % a v EU o 0,8 %. O měsíc dříve se průmysl v eurozóně zvýšil o 0,3 %, zatímco v EU se snížil o 0,1 %.

Ceny potravin v tuzemských obchodech jsou podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) dlouhodobě nižší než evropský průměr a vláda má prostor je dále snižovat. Svaz za nejdůležitější považuje cílenou podporu domácí produkce a modernizaci potravinářského průmyslu, aby byl konkurenceschopný cenou i kvalitou.

Podle ČBA Hypomonitoru banky a stavební spořitelny v lednu poskytly nové hypotéky (bez refinancování) v objemu 27,2 mld. Kč, což je oproti prosinci o 5 % méně. Sezónně očištěný pohled ale ukazuje výrazně vyšší aktivitu – odhad objemu nově sjednaných hypoték se pohybuje kolem 35,5 mld. Kč, tedy blízko úrovní z konce roku 2021. Počet nových hypoték dosáhl 6 015, po sezónním očištění zhruba 7 637, což odpovídá hodnotám běžným v letech 2016–2018.

Spotřebitelské ceny v České republice v lednu 2026 meziročně vzrostly o 1,6 %. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se jednalo o nejnižší meziroční růst od listopadu 2016. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 %; zboží zdražilo o 0,7 % a služby o 1,0 %.