Peníze stresují dvě třetiny Čechů, odkládáme přípravu na důchod

Největší obavy souvisejí s běžným fungováním domácnosti. Růstu cen každodenních výdajů se bojí 52 procent lidí, nečekaných nákladů 44 procent a ztráty zaměstnání či poklesu příjmů 38 procent. Dalších 37 procent má strach z nemoci nebo dlouhodobého výpadku příjmu a 31 procent vnímá jako významnou hrozbu náklady na bydlení.

Finanční nejistota se podle průzkumu promítá i do osobního života. Více než třetina lidí kvůli penězům častěji pociťovala stres nebo podrážděnost, 26 procent omezilo volnočasové aktivity a 18 procent hůře spalo. Přibližně každý šestý také odkládal důležitá rozhodnutí a 17 procent zažívalo kvůli financím napětí v rodině nebo partnerském vztahu.

Nejistota zároveň vede k odkládání finančních kroků. Nějaké důležité rozhodnutí kvůli nejistotě v posledním roce odložilo 41 procent lidí. Nejčastěji šlo o vytvoření či doplnění finanční rezervy (26 procent), spoření nebo investování na stáří (20 procent) a investování volných peněz (18 procent). Mezi lidmi, kteří rozhodnutí odložili, jako hlavní důvod 53 procent uvedlo nedostatek peněz, více než čtvrtina se ale obávala, že se rozhodne špatně.

„Finanční stres často nevzniká jen z nízkého zůstatku na účtu. Mnohem častěji ho vyvolává nejistota, co by se stalo při výpadku příjmu, větším nečekaném výdaji nebo delší nemoci. Právě proto je důležité mít v osobních financích pořádek: vědět, jak velká je rezerva, jak jsou nastavená rizika a které kroky mají přednost,“ říká Karel Šulc, generální ředitel Swiss Life Select.

Právě větší jistotu by podle průzkumu mohl přinést finanční plán. S tvrzením, že by se s jasným plánem cítili klidněji, souhlasí 59 procent respondentů. U lidí ve věku 18 až 26 let je podíl ještě vyšší a dosahuje 71 procent. Průzkum tak ukazuje, že finanční stres není spojený jen s výší příjmu, ale také s nejistotou a obavou, jak správně reagovat na nečekané situace.