Konec píchaček? Průmysl se učí fungovat na dálku

Ještě nedávno se kombinace home office a průmyslových výrobních hal zdála jako sci-fi. Technologický pokrok však pohled rychle mění. Podle Ondřeje Ferduse, ředitele Sekce digitální ekonomiky a technologií ze Svazu průmyslu a dopravy, bude v budoucnu výkon práce na dálku možný i u mnoha výrobních a manuálních pozic — zejména tam, kde fyzickou činnost převezmou roboti a lidé budou plnit roli řídících a dohlížecích operátorů.

„Lze předpokládat, že se pracovní prostředí a možnost zastoupení lidské pracovní síly bude významněji proměňovat. Důležitost tématu dokládá i to, že otázky aplikace pokročilé robotiky a AI, chytrých digitálních systémů, řízení pracovníků pomocí AI, využití algoritmů či digitálních pracovních platforem v procesu řízení, včetně práce na dálku, jsou řešeny také na evropské úrovni v rámci EU – OSHA (European Union Information Agency for Occupational Safety and Health),“ vysvětluje Ferdus.

Práce na dálku si už začíná nacházet cestu i do některých průmyslových odvětví. V Česku ji aplikuje například výrobce udržitelných obalů společnost THIMM, která v tomto směru vidí budoucnost, která umožní efektivnější využití lidských zdrojů a zároveň zvýší atraktivitu pracovních pozic.

„Zaměstnanec dostane firemní zařízení, přes které bude stroj a robota kontrolovat, a větší část výrobních problémů vyřeší na dálku pomocí několika kliknutí. Fyzická činnost bude nutná pouze v případě potřeby, například při poruše stroje nebo robota. Tento model práce umožní firmám nabídnout větší flexibilitu a přilákat nové typy zaměstnanců, kteří by dříve o práci ve výrobě vůbec neuvažovali,” popisuje Martin Hejl, jednatel společnosti THIMM. 

Podobnou proměnou prochází také oblast facility managementu. V OKIN Facility dnes technici sledují stav budov a zařízení na dálku přes vlastní platformu SARAhub. „Díky této platformě monitorujeme stav zařízení, analyzujeme data a optimalizujeme provoz bez nutnosti přítomnosti techniků na místě. Tento dálkový přístup na bázi IoT nám umožňuje rychleji reagovat na případné problémy, o kterých víme dřív, než si ho klient vůbec stačí všimnout,“ říká Martin Polepil, technologický ředitel OKIN Facility. Digitalizace podle něj umožňuje nejen rychlejší reakci, ale také výrazné úspory na provozních nákladech. „Home office v průmyslu zatím není běžným standardem, ale postupně se ukazuje, že některé role v údržbě mohou fungovat na dálku. V OKIN Facility už to u některých pozic umožňujeme a věříme, že s rostoucími technologickými možnostmi jich bude přibývat,” dodává.

Změna pracovního trhu

Transformace ale neznamená pouze nové technologie, mění totiž i samotné požadavky na pracovní trh. Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček upozorňuje, že schopnost zvládnout technologickou změnu bude naprosto klíčová pro budoucnost českého průmyslu. „Vyhraje ten, kdo rychle a efektivně dokáže přizpůsobit vzdělávací systém i firemní přístup k celoživotnímu vzdělávání, aby se na rychlé technologické změny adaptoval. Pokud chceme udržet konkurenceschopnost českého průmyslu, je nutné na tento trend reagovat a aktivně podporovat kvalifikační růst pracovníků," vysvětluje. Firmy proto podle něj budou muset intenzivně investovat nejen do technologií, ale i do lidí.

Práce na dálku či hybridní model práce v průmyslu představuje výzvu také z pohledu zaměstnání jako takového. Mohla by se s ním totiž pojit další řádka papírování včetně těch týkajících se bezpečnosti. „Pro nalezení jasných pravidel pro případ výkonu takové práce na dálku či přímo z domova bude potřeba se zaměřit také na otázky legitimity a právního postavení AI obecně a dořešit zajištění BOZP, včetně problematiky kybernetické bezpečnosti,” doplňuje Blanka Šefránková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské, Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Ve všech odvětvích průmyslu to nepůjde

Najdou se ale i firmy, pro které práce na dálku či dokonce z domova stále nebude dávat smysl. Jde například o segment logistiky a skladování, kde spíše poroste význam automatizace. „Vidíme neustále sílící trend automatizace, která plně nahrazuje lidskou sílu, což vnímám jako zásadnější změnu. Pro spoustu zaměstnanců představuje velkou výzvu, ať už z hlediska jejich znalosti technologií a IT, nebo právě z důvodu jejich možného nahrazení automatizovanými systémy. V blízké budoucnosti budou zaměstnanci řešit především jejich přidanou hodnotu pro firmu, než možnosti home office," říká Tomáš Horák, obchodní ředitel společnosti Stow ČR.

Díky robotizaci, chytrým technologiím a vzdálenému řízení výroby se otevírá prostor pro flexibilnější formy práce i v odvětvích, kde to ještě donedávna bylo nemyslitelné. Rutinní činnosti budou čím dál více přebírat stroje, zatímco od lidí se bude očekávat schopnost pracovat s daty, řídit technologie a rozumět jejich souvislostem. Práce v průmyslu tak dostává novou podobu — modernější, atraktivnější a více propojenou s digitálním světem.