Rostoucí množství obalového odpadu staví Evropu před naléhavý úkol – zajistit efektivní recyklaci, znovupoužití a snížení jednorázového odpadu. Česká republika zvažuje v této oblasti klíčovou změnu: zavedení systému vratných záloh na PET lahve a kovové plechovky, tedy modelu sběru, který již existuje v 16 dalších evropských zemích a jehož výsledky dosahují 90% cíle sběru. Zálohové systémy však slibují nejen vyšší recyklaci, ale také příležitost pro budoucnost udržitelného oběhového hospodářství. V rozhovoru pro Trade-off se o problematice rozpovídala Anna Larsson, ředitelka pro rozvoj oběhového hospodářství v mezinárodní neziskové organizaci Reloop, která se zabývá přechodem na oběhové hospodářství.
Navzdory veškerému úsilí produkce obalových odpadů stále roste. V čem spočívá hlavní problém a jak jej lze řešit?
Problém s obaly se stupňuje od konce 70. let, a to je hlavní důvod, proč je v Evropě předmětem rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR). Průměrný Evropan vyprodukuje ročně 190 kg obalů na obyvatele a předpokládá se, že v roce 2030 toto číslo dosáhne 260 kg a že polovinu z tohoto množství budou tvořit plasty. Hlavním problémem jsou jednorázové obaly, velmi malý počet znovupoužití a nedostatečná recyklace, která má daleko k modelům uzavřeného cyklu.
Jaké kroky podniká EU, aby tuto situaci změnila?
EU přistoupila k nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), což je velmi komplexní soubor opatření zajišťujících recyklovatelnost obalů, jejich větší počet znovupoužití, účinnou recyklaci a, což je nejdůležitější, cíle pro snižování množství. K dnešnímu dni (2. prosince) máme jistotu, že PPWR vstoupí v platnost po schválení této legislativy novým Evropským parlamentem.
Jak je na tom Česká republika ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi? Z našeho vnitřního pohledu se zdá, že si vedeme dobře, zejména pokud jde o nakládání s plastovým odpadem.
Česká republika má skutečně solidní základ, pokud jde o organizovaný systém sběru v obcích a fungující systém EPR. Vzhledem k decentralizovanému postupu recyklace Česká republika nedosahuje cirkulace u jednorázových nápojových obalů. Některé studie hmotnostní bilance přisuzují PET pouze 60% míru sběru a výsledky sběru nápojových kovových hliníkových plechovek nepřesahují 40 %. Vzhledem k tomu, že cílem jsou modely „z láhve do láhve“ a „z plechovky do plechovky“, může maximální cirkulárnost formátů nápojových obalů zaručit pouze zálohový systém.
Jak by situaci změnil navrhovaný systém vratných záloh na PET lahve a plechovky? Jak rychle lze očekávat změny?
Zálohový systém je osvědčeným způsobem sběru nápojových obalů. V České republice jste stále svědky této metodiky sběru, pokud jde o pivo prodávané ve vratných lahvích. K dnešnímu dni má zálohování jednorázových obalů zavedeno 16 evropských zemí a nedávné implementace (např. Litva, Slovensko) ukázaly, že systém velmi rychle dosahuje efektivnosti 90% sběru. Systém záloh na jednorázové plastové lahve a kovové plechovky povede k maximalizaci sběru a navíc umožní uzavřený cyklus recyklace lahví a plechovek.
Kdo vlastně za systém platí? Jaké budou provozní náklady systému? V České republice se odhadují počáteční investiční náklady na více než 5 miliard Kč a roční provozní náklady na 1 miliardu Kč. Jak přesné jsou takové odhady nákladů (ve srovnání se zkušenostmi z jiných trhů)?
Zálohový systém je variantou rozšířené odpovědnosti výrobců, kdy se nápojové obaly sbírají na prodejních místech a kdy prodejci představují provozovatele systému. Náklady na systém lze velmi snadno ověřit pohledem na poplatky výrobců. Platforma Reloop nabízí bezplatné srovnání v naší publikaci Global Deposit Book. Brzy bude na našich webových stránkách k dispozici vydání pro rok 2024, které nabídne aktualizovanou výši poplatků. Jeden fakt je jistý: neexistuje jiný než zálohový způsob sběru nápojových obalů, který zaručuje 90% míru sběru při maximální nákladové efektivitě vyjádřené jednotkovými náklady na formát obalu.
Které země jsou na tom z hlediska systémů vracení záloh nejlépe a proč? Jinými slovy, co se od nich můžeme naučit?
Evropské systémy vracení vkladů jsou v zásadě vynikajícími příklady metodiky výběru založené na poplatku za vklad. Je tomu tak díky jeho povinnému charakteru, vysokým cílům výběru (90 %), optimální hodnotě vkladu a sankcím pro případ, že by systém nedosáhl svých výsledků. Šestnáct evropských zemí se zavedenou zálohou na jednorázové obaly dokazuje, že metoda sběru založená na zálohovém poplatku - finanční motivaci pro zákazníky, zaručuje vysokou úroveň dosaženého sběru. Pokud jsou zajištěny základní parametry, jak je uvedeno výše, mohou zálohové systémy dosahovat podobných výsledků v každé zemi, kde jsou zavedeny. Pokud se navíc jedná o správnou implementaci EPR (rozšířená odpovědnost výrobců), jsou poplatky pro povinné výrobce mimořádně nákladově efektivní, protože provozovatel depozitního systému by měl být neziskovým subjektem a měl by být použit princip pokrytí čistých nákladů.
Pro Čechy jsou zásadní zkušenosti našich slovenských sousedů, kde byl systém vracení záloh nedávno zaveden. Jak se situace vyvíjí tam?
Slovenský systém vracení vkladů je dalším příkladem efektivity metodiky výběru založené na poplatcích za vklady. Stejně jako v Litvě tam depozitní systém dosáhl 90 % již ve druhém roce fungování. Málokdo však ví, že Slovensko se stalo světovým lídrem v oblasti cirkulace ve velkém měřítku. Je to díky tomu, že výrobcům nápojů bylo umožněno využít sebrané recyklovatelné materiály pro výrobu nových obalů a slovenský systém poprvé na světě uzavírá smyčku nejen pro průhledné PET lahve, ale i plechovky a barevné kategorie PET.
Co znamená zavedení systému vratných záloh pro nakládání s dalšími toky odpadů? Jak významně ovlivní stávající systém, třídící zařízení, spalovny atd.?
Systém záloh na nápojové obaly je jediným systémem nakládání s odpady, který funguje na celostátní úrovni. Díky centralizované a konsolidované osvětové kampani má velký potenciál zvýšit povědomí občanů o nutnosti třídění všech frakcí obalových odpadů. Tento pozitivní dopad na spotřebitele jsme zaznamenali na několika trzích, např. v Norsku, Litvě a na Slovensku.
Jako zcela nová metodika sběru spojená s novým subjektem, který se zabývá odpovědností za nakládání s odpady, mění zálohový systém na nápojové obaly materiální toky a prostředí zúčastněných stran v zemi, kde je zaveden. To je důvod, proč se sektor odpadového hospodářství, který v současnosti vydělává na PET lahvích, staví proti zavedení DRS. Naštěstí s nově přijatým nařízením o obalech a obalových odpadech, zejména s ustanoveními nařizující recyklovaný obsah jiných polymerů než jen PET, se zvýší atraktivita jiných než nápojových obalů a odpadovému sektoru se naskytne příležitost kompenzovat ztráty plynoucí z DRS.
Je však důležité poznamenat, že celkově má zálohový systém na nápojové obaly velmi pozitivní dopad na klima - díky nižším emisím, na životní prostředí - díky snížení litteringu, na ekonomiku - díky vytváření oběhových modelů i na obyvatelstvo.
Další diskutovanou oblastí je tzv. digitální systém vracení záloh na nápojové obaly. Jaké zkušenosti byly zaznamenány na jiných trzích? Bude se jednat o nový trend?
S rostoucí pozorností věnovanou nápojovým obalům a potřebou efektivních systémů sběru není překvapením, že se objevují nová technologická řešení. Společnost Reloop vývoj sleduje a prozatím se zdá, že tzv. digitální DRS nesplňuje kritéria pro nahrazení zálohových systémů, jak je známe z 16 implementací v Evropě. Mezi tato kritéria patří bezpečnost systému, efektivita výběru a optimalizace nákladů.
V poslední době se v České republice objevilo několik průzkumů mapujících názor Čechů na zavedení systému vracení záloh se závěrem, že většina je pro. Bylo by však vhodné porovnat, jak jsou spokojeni lidé v zemích, kde systém již funguje. Máte k dispozici nějaká data?
Společnost Reloop analyzovala údaje ze 183 průzkumů veřejného mínění provedených po celém světě v letech 2003-2023. Podporu zavedení zálohového systému na nápojové obaly vyjádřilo 81 % respondentů (medián). Mnohem zajímavější však je, že 87,5 % respondentů (medián) sdělilo spokojenost se zavedenými systémy. To dokazuje, že způsob sběru založený na zálohovém poplatku je spojen s vysokou mírou důvěry spotřebitelů, kteří vnímají zálohový systém jako bezpečnou bránu k recyklaci.
Jaká je budoucnost oběhového hospodářství?
V současné době nepřesahuje podíl oběhového hospodářství na celosvětové úrovni 8 %. Tato negativní zpráva znamená, že méně než 10 % materiálů se vrací do ekonomiky ve formě znovupoužití nebo recyklace. Oběhové hospodářství je nutností, protože současné vzorce spotřeby nejsou udržitelné. Vzhledem k tomu, že 80 % cirkulace umožňuje zálohový systém pro PET lahve a 90 % pro plechovky, představují zálohové systémy pro nápojové obaly přesvědčivý vzor pro cirkulaci materiálů využívaných v jiných formátech obalů nebo jiných výrobků.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.