Ke klasické hudbě mají lidé v Česku poměrně silný vztah – podle aktuálních dat ji pravidelně poslouchá přibližně každý desátý. Blízký je jim i odkaz skladatele Antonína Dvořáka, kterého podle březnového průzkumu pro festival Dvořákova Praha zná 98 % Čechů. Ve společnosti však stále zůstává prostor pro to, aby si k živým koncertům i ke klasické hudbě jako takové našlo cestu ještě více posluchačů.
Klasická hudba má v Česku své místo a její symbol je zřejmý – Antonín Dvořák. Podle aktuálního celorepublikového průzkumu agentury Ipsos pro festival Dvořákova Praha skladatele zná 98 % Čechů, což z něj činí jednu z nejvýraznějších osobností tuzemské kultury. Nejznámějším dílem je napříč generacemi opera Rusalka, kterou zná více než polovina populace (64 %). S výrazným odstupem následuje Novosvětská symfonie (16 %) nebo opera Čert a Káča (11 %).
„Tak silné ukotvení Dvořákovy hudby je v Česku výjimečné. Mnoho lidí ani neví, že Dvořák je celosvětově nejposlouchanějším českým umělcem, na platformě Spotify má kolem 2,6 milionu poslechnutí za měsíc. O to větší je náš závazek ukazovat, že jeho hudba může být živá a aktuální i dnes,“ říká Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, která festival Dvořákova Praha pořádá.
Přestože 82 % respondentů považuje klasickou hudbu za důležitou součást kultury a více než 72 % míní, že by měla být více podporována a rozvíjena státem či dalšími institucemi, pravidelně ji poslouchá jen zhruba každý desátý Čech. Další třetina (35 %) si ji pustí občas, většina (42 %) se k ní dostává jen výjimečně.
Podobné je to i s návštěvou koncertů. Lidé sice klasiku vnímají jako uklidňující a inspirativní, ale od živého provedení je odrazuje hned několik faktorů – od ceny vstupenek až po obavy z formálního prostředí či nejistotu, zda hudbě budou dostatečně rozumět. Z průzkumu se ukázalo i to, co by mohlo publikum ke klasice přivést. „Vedle dostupnější ceny a lokality hraje důležitou roli i samotná podoba koncertu. Otevřenější, přístupnější a dramaturgicky zajímavé formáty, například open-air koncert, netradiční prostory nebo hudba doplněná vizuálními efekty znějí publiku lákavě,” dodává Kolář.
Významnou roli hraje podle respondentů vzdělávání. Téměř 70 % dotázaných považuje hudební výchovu za důležitou součást rozvoje dětí. Právě ta může být cestou, jak si ke klasické hudbě najít přirozený vztah už v raném věku.
Zajímavým zjištěním je také generační rozložení posluchačů. Největší podíl těch, kteří klasiku poslouchají pravidelně nebo alespoň občas, tvoří dvě generace – mladí lidé ve věku 18 až 26 let a poté starší generace mezi 54 a 65 lety. Střední věková skupina naopak zůstává výrazně méně aktivní.
Festival Dvořákova Praha dnes zná třetina Čechů a mnozí ho vnímají jako prestižní kulturní událost. Zhruba 30 % lidí zvažuje jeho návštěvu, přičemž největší zájem přichází z regionů mimo hlavní město, zejména z Ústeckého a Pardubického kraje. „Hlavní roli hraje opět dostupnost, a to nejen finanční, ale i geografická. Z dat je patrné, že ve větších městech je kontakt s klasickou hudbou častější, zatímco v regionech lidé mnohdy narážejí na omezenou nabídku koncertů. Nejde o to, že by o klasickou hudbu nebyl zájem, ale o to, jak ji k lidem dostat dostupnější a přirozenější cestou,” říká Robert Kolář.
Festival na tyto podněty dlouhodobě reaguje a kromě tradičních koncertů se světovými orchestry rozvíjí i nové formáty, které otevírají klasickou hudbu širšímu publiku a snižují bariéry první návštěvy – například programová řada Bez kravaty. Klasická hudba tak má kromě silné tradice i výrazný potenciál oslovit nové generace posluchačů.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?