Americký prezident Donald Trump není ani měsíc ve funkci a celý svět je kvůli němu na nohou. Vztahy s USA jsou předmětem diskuze Evropské unie, která se připravuje na možný transatlantický obchodní spor, ale Trumpovo rozhodnutí odložit široce pojaté cla na Mexiko a Kanadu tento týden posílilo důvěru bloku v možnost vyjednání přijatelného výsledku. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Setkání amerického ministra zahraničí Marca Rubia s panamským prezidentem José Raúlem Mulinem odhalilo rostoucí napětí mezi Spojenými státy a Panamou kvůli čínskému vlivu v oblasti Panamského průplavu. Zatímco Spojené státy označují současnou situaci za porušení smlouvy o neutralitě, prezident Mulino odmítá možnost jakékoli diskuse o vlastnictví průplavu. Napětí eskaluje i na veřejnosti, kde výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolaly protesty.

Zahraniční, především americká, média informují o plánu administrativy prezidenta Donalda Trumpa vybudovat nové detenční zařízení pro migranty na základně Guantánamo Bay. Podle Trumpa má být schopno pojmout až 30 000 lidí a zaměřeno především na ty, které označuje za „nejhorší kriminální ilegální přistěhovalce“. Tento krok okamžitě vyvolal silnou mezinárodní reakci, zejména ze strany Kuby, která dlouhodobě považuje přítomnost americké základny na svém území za nelegální.

Americké úřady zkoumají možné národně bezpečnostní dopady nedávného technologického průlomu čínské firmy DeepSeek v oblasti umělé inteligence (AI). Situací se již zabývá Rada pro národní bezpečnost. Proti společnosti vyrazil do boje i soukromý sektor. Agentura Bloomberg informovala, že firmy Microsoft a OpenAI vyšetřují, zda výstup dat z technologie OpenAI nebyl získán neoprávněným způsobem skupinou napojenou na čínský startup.

Po vyhlášení plánů amerického prezidenta Donalda Trumpa začaly ceny ropy na světových trzích klesat. Energetický poradce Vratislav Ludvík uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce, že lze očekávat stabilní vývoj s mírným poklesem cen. Prezident Trump vyhlásil stav energetické nouze a odstoupil od Pařížské dohody o klimatu. Plánuje maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, což má podle odborníků krátkodobý psychologický dopad na ceny.

V úvodních kurzech ekonomie je pohled na cla relativně přímočarý: Země X zavede clo na vybrané zboží. V důsledku toho dojde ke zvýšení ceny pro zákazníky, snižuje se spotřebitelův přebytek, zatímco se zvyšuje zisk domácích výrobců a vláda získává daňový výnos. Pak také v grafu vznikají dva malé trojúhelníčky, které jsou předmětem ekonomické analýzy. Jedná se o „náklady mrtvé váhy“, což je distorze trhu způsobená clem. Tou je myšlena zejména neefektivní alokace kapitálu a pracovní síly, která poškozuje ekonomický růst. Distorze trhu je častokrát vyšší než daný daňový výnos a tarify jsou tudíž modelově škodlivé. Fajn z úvodu do mikroekonomie za jedna.

Sociální síť TikTok, kterou vlastní čínská společnost ByteDance, byla dočasně odstavena v USA kvůli obavám o národní bezpečnost. Tento krok, o kterém informovala světová média, byl reakcí na zákon požadující odprodej společnosti. Díky návrhu znovuzvoleného prezidenta Donalda Trumpa se aplikace postupně vrací do provozu.

Čína údajně zvažuje možnost, jak se vyhnout rostoucímu tlaku na zákaz TikToku ve Spojených státech. Podle zprávy agentury Bloomberg čínští úředníci diskutují o možnosti prodeje amerických operací této populární aplikace miliardáři Elonu Muskovi. Tento krok by mohl být reakcí na sílící hrozbu úplného zákazu TikToku v USA, kde se objevují obavy z národní bezpečnosti spojené s jeho čínským vlastnictvím.

Podle průzkumu agentury AP a výzkumného institutu NORC Center for Public Research vnímají Američané odkaz prezidenta Joea Bidena spíše kriticky. Jen malá část populace ho považuje za úspěšného, a to zejména ve srovnání s jeho předchůdci Donaldem Trumpem a Barackem Obamou.

Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že minimální hranice pro výdaje na obranu budou dosažená 2 % HDP s tím, že reálným cílem pro příští roky je dosažení 3 %. Tato slova přicházejí v reakci na výzvu nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by si u členských zemí NATO představoval výdaje na obranu na úrovni 5 % HDP. Tento skok by dle analytiků znamenal navýšení o 250 miliard korun ročně, což by nejen zatížilo rozpočet, ale také vyžadovalo efektivní využití těchto prostředků.