KOMENTÁŘ: Jaký bude efekt Trumpových cel? Záleží na konkrétním designu

Jenže problematika cel je mnohem obsáhlejší a komplikovanější. Její analyzování jednoduchým „econ 101 modelem“ vede ke stejně nepřesným závěrům jako například používání základního modelu poptávky a nabídky k analýze efektů minimální mzdy. Při úvahách o clech je třeba vzít v úvahu postavení dané země (v tomto případě USA) v mezinárodním obchodě a typ statku, na které je clo uvaleno.

Když největší ekonomika světa zavede clo, situace je od základního modelu trochu odlišná. Představme si, že USA zavede clo na dovážený čaj. Cena dováženého čaje se skutečně zvyšuje, což jej činí dražším pro americké spotřebitele. Avšak vzhledem k tomu, že USA jsou velkou otevřenou ekonomikou, může clo snížit světovou cenu čaje. Jak? Prodávat na americkém trhu je pro řadu exportérů klíčové a zahraniční výrobci pravděpodobně sníží své ceny, aby si udrželi přístup na velký americký trh. Toto snížení ceny zajišťuje, že cena dováženého čaje se ve Státech nezvýší o celou výši cla. Nižší světová cena importovaných statků se projeví zlepšením směnných relací a tento jev se označuje jako „zisk ze směnných relací“ (terms of trade gain). Pokud dokáže převýšit ztrátu efektivnosti (náklady mrtvé váhy), pak se blahobyt USA po zavedení cla zvýší, a to na úkor zahraničních zemí. Pro největší světovou ekonomiku, jejíž dovoz a vývoz ovlivňuje světové ceny, je tudíž účinek cla na blahobyt v prvním kroku nejednoznačný.

Avšak ani na argument „zisku ze směnných relací“ není možné nenahlížet nekriticky. A zde se dostáváme k části, proč Trumpova cla mohou poškodit i ekonomiku Spojených států. Jedním z implicitních předpokladů výše zmíněného argumentu je, že se obchoduje s již hotovými výrobky pro spotřebitele. Velká část mezinárodního obchodu ale probíhá se vstupy (součástkami a meziprodukty), nikoli s výstupy (finálními výrobky). Americké firmy dovážejí materiály a díly, které používají ve svém vlastním výrobním procesu. To však zásadně mění analýzu. V tu chvíli cla působí jako daň na domácí výrobce, kteří tyto dovozy používají. Clo nechrání před zahraniční konkurencí, nýbrž zvyšuje náklady vlastních firem. Flaaen a Pierce (2019)¹ ukazují, že minulá Trumpova cla vedla ke zvýšení nákladů amerických výrobců využívajících čínské vstupy, což vedlo ke ztrátě pracovních míst v odvětvích závislých na čínském dovozu, pouze k malému zvýšení zaměstnanosti v chráněných odvětvích a ke zvýšení spotřebitelských cen v mnoha dalších sektorech. Celkově negativní dopady převážily nad jakýmikoliv přínosy. Dodejme také, že domácnosti jsou při clech poškozovány i jinými způsoby než vyššími cenami. Spotřebitelé mají prospěch zejména z rozmanité nabídky, avšak právě cla mohou sortiment značně omezit. Amiti, Redding a Weinstein (2019)² uvádí, že rozmanitost výrobků představuje polovinu růstu HDP způsobeného obchodem. Autoři také uvádí, že výsledkem Trumpových cel v roce 2018 bylo zejména snížení sortimentu u dotčeného zboží.

Jaký z toho plyne závěr? Pokud USA bude zavádět cla na dobře vytipované, konkrétní, finální výrobky, může mít clo i částečně pozitivní dopad na americkou ekonomiku skrze zisk ze směnných relací, a to na úkor ostatních částí světa. Zejména Evropy, bohužel. Pokud budou cla spíše plošnějšího charakteru a dotknou se i zboží, které vstupuje do výrobního procesu amerických firem, pak ublíží i samotné americké ekonomice. Konkrétní design Trumpových cel proto bude naprosto zásadní. Ať tak či onak, pro Evropu a pro Česko se rozhodně nejedná o pozitivní zprávu. My budeme poražení v každém případě.

______________________

¹ Disentangling the Effects of the 2018-2019 Tariffs on a Globally Connected U.S. Manufacturing Sector (FEDS Working Paper No.86, 2019)

² The Impact of the 2018 Tariffs on Prices and Welfare (Journal of Economic Persepctives, 33/4/2019)