Zpráva organizací International Partnership for Human Rights (IPHR) a Nezávislé protikorupční komise (NAKO) odhaluje, že ruské stíhací letouny Su-34 (taktický bombardér) a Su-35 (víceúčelová stíhačka), nasazované při útocích na civilní cíle na Ukrajině, obsahují stovky součástek západního původu.

V noci z 10. na 11. června podnikla Ukrajina rozsáhlý dronový útok na několik vojenských cílů na území Ruské federace. O operaci informoval Generální štáb Ukrajiny, následně ji potvrdila i ukrajinská média a mezinárodní agentura Reuters. Mezi hlavními cíli byl závod na výrobu střelného prachu v Tambově, dále muniční sklady v Kurské oblasti a letecká základna Buturlinovka ve Voroněžské oblasti.

Speciální jednotky ukrajinské armády podle prohlášení Generálního štábu dne 9. června zasáhly vojenské letiště Savaslejka, které leží zhruba 750 km od hranic Ukrajiny. Při operaci měly být poškozeny dva ruské letouny. Základna slouží jako operační stanoviště pro stíhačky MiG‑31K vyzbrojené hypersonickými střelami Kinzhal.

Lotyšská vláda zahájila předběžná jednání s německou zbrojařskou firmou Rheinmetall AG o možnosti zahájení výroby přímo na svém území. Cílem je posílit vojenské kapacity nejen Lotyšska, ale i celého pobaltského regionu, který se dlouhodobě cítí ohrožen ruskou agresí. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Mysleli jsme si, že tohle už máme za sebou. Že spolu s odchodem Miloše Zemana skončila i ta trapná epizoda české diplomacie, kdy jsme pravidelně vídali našeho reprezentanta na vojenské přehlídce v Moskvě – po boku podivných politiků, nebo rovnou diktátorů a loutek. Jenže česká politická scéna má zvláštní dar vracet se k nejhorším tradicím s novou energií. A tak se letos na Rudém náměstí objevil europoslanec Ondřej Dostál, připraven poklonit se režimu, který denně vraždí civilisty na Ukrajině.

Strategická spolupráce mezi Moskvou a Teheránem dostává nový rozměr. Ruský prezident Vladimir Putin 21. dubna podepsal zákon, jehož znění bylo tentýž den zveřejněno na oficiálním právním informačním portálu. Tím formálně ratifikoval rozsáhlou dohodu o partnerství s Íránem. Tento krok potvrzuje rostoucí provázanost obou zemí v reakci na tlak ze strany Západu. Informovala zahraniční média.

Po předčasných parlamentních volbách v Německu se podařilo rychle vytvořit novou koalici. Dohoda mezi konzervativci Friedricha Merze a sociálními demokraty (SPD) přichází v době rostoucího mezinárodního napětí a očekávání silné vlády, která bude čelit výzvám současnosti. Vývoj aktivně sledují zahraniční, ale i česká média.

Česká republika dosáhla dalšího milníku v posilování své energetické bezpečnosti díky realizaci strategického projektu TAL-PLUS. Projekt, jehož základy byly položeny rozhodnutím vlády v roce 2022, umožnil zásadní navýšení kapacity evropského ropovodu TAL. Díky tomu se Česko postupně odpoutá od dodávek ropy přes ruský ropovod Družba a plně se zaměří na západní trasu ropovody TAL a IKL.

Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že v úterý plánuje telefonický rozhovor se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Hlavním tématem bude možné 30denní příměří na Ukrajině, o kterém intenzivně jednají diplomaté z USA, Ruska a Ukrajiny. Přestože se zdá, že obě strany směřují k dohodě, přetrvávají zásadní rozpory, zejména v otázce územních nároků a strategických bodů konfliktu. O vývoji průběžně informují zahraniční média.

Americký prezident Donald Trump vystoupil před Kongresem se svým prvním projevem od návratu do funkce. Oznámil zásadní změny v hospodářské i zahraniční politice, obhajoval nová cla a pokračoval v ostré rétorice vůči demokratům. Projev, který trval rekordních 100 minut, vyvolal smíšené reakce – zatímco republikáni Trumpovi tleskali, část demokratů odešla na protest. O Trumpově projevu obsáhle informují a analyzují ho většina amerických médií, která rozebírají jeho dopady na domácí i mezinárodní scénu. Nejnovější průzkum agentury Ipsos pro Reuters ukazuje, že Trumpova rétorika o Ukrajině je mezi Američany silně kontroverzní, přičemž republikáni ji v některých aspektech podporují více než ostatní skupiny voličů.