Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že domácí obranný průmysl pokrývá přibližně 40 procent potřeb ukrajinské fronty a do konce roku by měl dosáhnout 50 procent. Informovalo o tom oficiální prohlášení prezidentské kanceláře, které převzala i zahraniční média. Vyjádření zaznělo na mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě a odráží snahu země o větší soběstačnost ve zbrojní výrobě během pokračující války.

Podle uniklých dokumentů, které zveřejnila hacktivistická skupina Black Moon a jejichž pravost ověřil britský think-tank Royal United Services Institute (RUSI), připravovalo Rusko v roce 2023 dodávku techniky a výcvik pro jednotky čínské armády. Podle RUSI jde o kapacity přímo relevantní pro případný konflikt o Tchaj-wan, přičemž uniklé smlouvy mají rozsah přibližně 800 stran.

Od září 2022 připlulo do nizozemského LNG terminálu Eemshaven celkem 64 lodí s plynem určeným pro Českou republiku. Dodávky zajišťovala Skupina ČEZ, která prostřednictvím těchto tankerů dovezla 5,8 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Více než 90 % objemu pocházelo ze Spojených států, žádný plyn nepocházel z ruských zdrojů, což vyplývá ze smluvních podmínek s provozovatelem terminálu.

Polsko se v noci na středu ocitlo v přímém ohrožení, když ruské drony narušily jeho vzdušný prostor. Incident, k němuž došlo krátce před čtvrtou hodinou ranní středoevropského času, potvrdila polská armáda i premiér Donald Tusk.

Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky v příštím roce zásadně navýší výrobu přesně naváděných střel, tanků, letadel i obrněných transportérů. Informace zazněly v rozhovoru Vadima Skibického, zástupce šéfa vojenské rozvědky HUR, který 7. září zveřejnila agentura Ukrinform. Kromě současných výrobních plánů rozvědka upozorňuje také na desetiletý program vyzbrojování a intenzivní nábor nových vojáků v Rusku.

Podle zpráv ukrajinských a světových médií, mezi nimiž figuruje Kyiv Independent, proběhne od 12. do 16. září 2025 společné vojenské cvičení Ruska a Běloruska s názvem Zapad-2025. Jde o páté pokračování manévrů v rámci Svazového státu, jejichž povaha je oficiálně obranná, ale vzhledem k předchozím zkušenostem budí pozornost sousedních států i NATO.

Ministerstvo obrany předložilo vládě zprávu o zajišťování obrany za rok 2024, která shrnuje vývoj v oblasti obrany v letech 2020–2024. Česká republika poprvé po 19 letech splnila alianční závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP. Na základě usnesení vlády má být tento podíl do roku 2030 navýšen až na 3 %. Zpráva zároveň upozorňuje, že obrana země zůstává prioritou i vzhledem k novým cílům NATO, které stanovují výdaje ve výši 3,5 % HDP na obranu do roku 2035.

Podle oficiálního vyjádření ukrajinské vojenské rozvědky, které přinesl deník The Japan Times a převzala zahraniční média, se Severní Korea chystá vyslat do Ruska nejen ženijní jednotky, ale také obrněnou techniku s posádkami. Oznámení přichází v době, kdy Pchjongjang potvrdil nasazení 6 000 vojáků v Kurské oblasti. Podle Kyryla Budanova má spolupráce Moskvy a Pchjongjangu zásadní důsledky nejen pro Ukrajinu, ale i pro širší geopolitickou rovnováhu.

Podle oficiálního oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina, zveřejněného agenturou TASS a převzatého zahraničními médii, vstoupila nová ruská balistická raketa středního doletu Oreshnik do sériové výroby. Jeden systém byl již předán armádě a do konce roku má být nasazen i na území Běloruska. Zpráva přichází na pozadí zvýšeného napětí a spekulací o možném rozšíření raketové přítomnosti Ruska ve východní Evropě.

Česko je připraveno pokračovat v dodávkách munice Ukrajině i nadále, říká v rozhovoru ministr zahraničí Jan Lipavský (ODS). Vysvětluje, proč by zastavení iniciativy znamenalo bezpečnostní riziko, jaké investice plánuje vláda v oblasti obrany a co si myslí o výhrůžkách z Ruska. „Ti, kdo navrhují přesun iniciativy pod mezinárodní organizace, nerozumí realitě,“ říká s tím, že klíčem k bezpečnosti je aktivita, důslednost – a někdy i humor.