Francouzský prezident Emmanuel Macron prosazuje měsíční částečné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, které by pokrývalo útoky na leteckou, námořní a energetickou infrastrukturu, ale nevztahovalo by se na boj na zemi. Tento návrh byl projednáván na vrcholném summitu v Londýně v neděli 2. března 2025, kde se sešli lídři ze 14 zemí včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hledali diplomatické řešení konfliktu. Českou republiku zastupoval předseda vlády Petr Fiala (ODS). Tento návrh přichází v době rostoucího evropského úsilí o podporu Ukrajiny a po nedávném napětí mezi Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Před očekávaným slavnostním podpisem dohody o sdílení příjmů z těžby nerostných surovin mezi Spojenými státy a Ukrajinou došlo k ostré konfrontaci mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Došlo k vyostřené konfrontaci mezi státníky a ukrajinský prezident opustil Bílý dům dříve než bylo v plánu.

Podle České televize (ČT) se Češi během tří let od začátku ruské invaze na Ukrajinu podíleli na humanitární a vojenské pomoci v hodnotě nejméně 6,9 miliardy korun. Nejvíce darů bylo vybráno v prvních měsících války, ale podpora přichází i nyní. Významná část pomoci směřuje na opravy infrastruktury a podporu ukrajinské armády. Podle organizací, které sbírky organizují, se v roce 2024 dokonce vybralo více než v roce předchozím.

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na pondělí mimořádný summit evropských lídrů k diskusi o válce na Ukrajině. Setkání přichází v reakci na změny v přístupu Spojených států ke konfliktu a s tím spojené bezpečnostní hrozby pro Evropu. Na jednání dorazí nejvyšší představitelé několika evropských států i vrcholní představitelé EU a NATO. O této události a jejích možných dopadech informují zahraniční i tuzemská média.

Předmětem zájmu poslanců se v poslední době stal soubor zákonů Lex Ukrajina, který si projde další novelizací nazvanou Lex Ukrajina 7. Zřejmě největší mediální pozornost si však získal pozměňovací návrh obsahující zvláštní pravidla pro nabývání státního občanství občany Ruska.

Diskontní řetězec MERE, který pochází z Ruska a čelí řadě kontroverzí, otevřel v České republice již pět prodejen. Jedna z nich se nachází i v jihočeském Písku. Za řetězcem stojí zakladatelé se silnými vazbami na Rusko, kteří jsou zařazeni na ukrajinské sankční seznamy.

Rusko začalo využívat bitcoin a další digitální měny pro mezinárodní platby. Tento krok následuje po legislativních změnách, které jejich použití umožnily s cílem čelit sankcím ze strany Západu. O této strategii informoval ministr financí Anton Siluanov. Informovala o tom agentura Reuters.

Slovenský premiér Robert Fico se v pátek 22. prosince 2024 nečekaně vydal na pracovní návštěvu Moskvy, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Fico je teprve třetím západním lídrem, který od zahájení války na Ukrajině osobně jednal s ruským prezidentem. Hlavním tématem schůzky byly budoucí dodávky ruského plynu na Slovensko, které na nich stále z velké části závisí, ale diskutovalo se také o situaci na Ukrajině a bilaterálních vztazích. O cestě premiéra Fica obsáhle informovala světová média, přičemž vyvolala silné reakce doma i v zahraničí.

Ruský parlament projednává legislativu, která by mohla umožnit dočasné pozastavení označení organizací jako teroristických. Tento krok by podle zahraničních médií, jako jsou agentura Reuters a ABC News, mohl vést k odstranění Talibanu z ruského seznamu teroristických organizací, což by usnadnilo diplomatické kontakty s afghánskou vládou.

Bašár al-Asad, bývalý syrský prezident, opustil zemi společně se svou rodinou a našel útočiště v Rusku, kde jim byl udělen humanitární azyl. Tato událost přichází po nečekaném převzetí moci opozicí, která bez odporu vstoupila do hlavního města Damašku a ukončila tak téměř šest desetiletí trvající vládu Asadova klanu.