Objem financování bydlení v roce 2025 dosáhl 442 mld. Kč, což představuje meziroční růst o více než 46 %. Hypoteční úvěry činily 380 mld. Kč (+49,6 %) a úvěry ze stavebního spoření 62 mld. Kč (+29,2 %). Podle ČSOB šlo o druhý nejvyšší objem v historii, přičemž banka podpořila pořízení vlastního bydlení 32 700 domácnostem.

Růst úvěrů ze stavebního spoření potvrzují nejnovější data Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). Členské stavební spořitelny poskytly od ledna do listopadu loňského roku zvýhodněné úvěry v celkové výši 61,2 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 30 %. Počet poskytnutých úvěrů dosáhl 47 208 a průměrná výše jednoho úvěru se meziročně zvýšila z 1,05 mil. Kč na 1,30 mil. Kč.

Ministerstvo financí představilo přehled vybraných legislativních změn, které mají od roku 2026 ovlivnit oblast daní, zaměstnaneckých vztahů, podnikání i ochrany spotřebitele. Opatření se zaměřují mimo jiné na podporu bydlení, investic a dlouhodobého spoření.

Dostupné bydlení má být společným zájmem, ale debata o něm v Česku se často zasekává na zkreslených představách. Dominují pohledy z Prahy, mediální zkratky i fráze, které se hezky říkají na konferencích, ale ničemu nepomáhají. Pod povrchem přitom leží jednoduché a realizovatelné kroky, které by dokázaly rozhýbat výstavbu po celé zemi a skutečně zlepšit dostupnost bydlení pro mladé rodiny. Alespoň tak hodnotí současnou situaci generální ředitel Ekonomických staveb David Mencl, který poskytl pro Trade-off rozhovor.

Nastupující vláda Andreje Babiše (ANO) s Motoristy a SPD ve svém programovém prohlášení označila bydlení za veřejný zájem a slibuje, že připraví nový stavební zákon. Ten má přinést zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení i územního plánování. Součástí legislativních změn má být také zařazení bytových komplexů mezi strategické stavby státu, což by mělo zkrátit proces jejich schvalování. Redakce Trade-off oslovila několik odborníků a developerů, kteří se na programové prohlášení dívají z různých úhlů pohledu.

V sídle Liberálního institutu se konal kulatý stůl o dostupnosti bydlení. Diskuse odborníků a autorů nové publikace institutu ukázala, že problém českého bydlení není v nedostatku peněz, ale v kombinaci byrokracie, neefektivních regulací a chybné motivace obcí.

Bydlení je téma, které dnes rezonuje celou společností. Obzvláště předvolební kampaně byly plné hesel a slibů, která na toto téma naráží. A není divu. Výstavba v Česku je pomalá, nájmy i ceny vlastnických bytů rostou a stát zatím nepřináší jasnou a dlouhodobou koncepci.

Vláda ČR rozhodla, že od 1. ledna 2026 se průměrný samostatně vyplácený důchod zvýší o 668 Kč, což odpovídá navýšení o 3,1 %. Základní výměra poroste o 240 Kč, procentní výměra o 2,6 %. Stejným tempem, tedy o 2,6 %, se zvýší také příplatek k důchodu pro osoby oceněné podle zákonů o odporu proti komunistickému režimu a účastníky národního boje.

O bydlení se v Česku mluví třicet let. Po každých volbách slyšíme, že to je priorita. A lidé přesto vidí, že se situace zásadně nemění. Proto dnes převládá pocit, že vlastní bydlení je pro střední třídu mimo dosah. Že dobře už bylo. Tento pocit se stal samozřejmostí. Jenže skutečnost je jiná.

Na jednání 20. srpna 2025 vláda ČR schválila novelu nařízení, která rozšiřuje okruh domácností s nárokem na státní pomoc při řešení bytové nouze. Koeficient pro posouzení nároku se zvyšuje z 1,43 na 1,6násobek životního minima, což umožní čerpat podporu také pracujícím osobám, seniorům a lidem se zdravotním postižením. Změna vychází z nového zákona o podpoře bydlení.