Počasí dnes9 °C, zítra8 °C
Úterý 5. listopadu 2024  |  Svátek má Miriam
Bez reklam

KOMENTÁŘ: Omezení podpory OZE v ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Pyrrhovo vítězství pro státní rozpočet a riziko pro investiční klima

Probíhající novela energetického zákona tzv. Lex OZE III se kvůli množství pozměňovacích návrhů načtených ve druhém čtení proměnila na obrovské drama, a to především pro sektor obnovitelných zdrojů. Na jedné straně se volá po legislativním ukotvení udržovací podpory pro stávající uhelné zdroje a podporu pro výstavbu potřebných nových plynových zdrojů. Na druhé straně plánuje Ministerstvo financí bezprecedentní škrtání podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE), což nejenže vzbuzuje rozsáhlou kritiku, ale navíc odporuje právu EU a předchozím soudním rozhodnutím. Tento krok je obhajován jako úspora na nepopulárních dotacích, ale má skutečně potenciál zachránit český státní rozpočet?

Autorka je konzultantka v oblasti energetiky

Ve skutečnosti není pravděpodobné, že by stát díky tomuto opatření výrazně ušetřil. Výnosy především z démonizovaných fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009–2010, již byly postupně regulovány a sníženy řadou zásahů. Například solární odvod stále přináší do rozpočtu přes 5 miliard korun ročně. Podporované zdroje navíc nejen zatěžují výdajovou stránku rozpočtu, ale také výrazně přispívají k jeho příjmům – pouze sektor fotovoltaiky přináší každoročně do veřejných rozpočtů více než 16 miliard korun. Pokud se omezí výdaje na podporu OZE, stát bude muset zároveň snížit očekávané příjmy a zvýšit výdaje na posílení kontrolní činnosti, což jen u fotovoltaiky z let 2009–2010 znamená více než 2 500 subjektů. 

Dalším problémem jsou očekávané soudní spory a mezinárodní arbitráže. V případě prohry stát neponese pouze břímě doplatku podpory, ale také náklady na své vlastní právní zastoupení a náklady soudních řízení a právního zastupování žalobce, což může vést k mnohem vyšším nákladům než dočasné „úspory“. Přitom Česká republika již prohrála mezinárodní arbitráž ještě z doby, kdy úpravy podpory nebyly ani zdaleka tak dramatické, jako ty, co se chystají nyní. Rovněž český Nejvyšší správní soud již dal v této věci exekutivě přes prsty. Takové opatření tedy nejenže neprospěje státnímu rozpočtu, ale také negativně ovlivní investiční klima v České republice a naši mezinárodní reputaci. 

Ministerstvo financí sníží objem dotací pro obnovitelné zdroje, solárníci krok kritizují

Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu připravilo sérii čtyř opatření, která by mohla ušetřit státnímu rozpočtu značné prostředky v letech 2025–2030. Tato opatření se zaměřují na snížení dotací zejména pro...

Banky a investoři nebudou ochotni investovat své volné finanční prostředky v prostředí, kde jsou možné retroaktivní změny zákonů. A to zvláště v době, kdy do tohoto typu investic lákají všechny státy světa. Tento přístup tak neohrozí, respektive nezlikviduje jenom stávající OZE, ale minimálně na několik let omezí development nových projektů OZE, což může vést k omezení růstu v sektoru a ohrozí plnění klimatických závazků Česka. Pokud by skutečně došlo ke zpětnému zrušení podpory, mohlo by to být precedentem, který pro Česko představuje reálnou existenční hrozbu. Mnoho projektů by přišlo o značné procento očekávaných příjmů a mohlo by zkrachovat, což by vedlo k dalšímu poklesu podílu OZE v energetickém mixu.

Takový přístup také vysílá velmi negativní signál podnikatelům a investorům, kteří by byli ochotni investovat do energetické transformace. Retroaktivní změny zákonů podkopávají důvěru v právní stát, která je klíčová pro přilákání soukromého kapitálu potřebného pro ekonomickou a energetickou transformaci České republiky. Očekávané změny proto pravděpodobně jen prohloubí problémy v budoucím financování.

Česko to staví do nevýhodné pozice

EU jednoznačně preferuje využití domácích obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti před všemi ostatními možnými opatřeními. To staví Česko do složité situace při chystaných vyjednáváních o státní podpoře pro jiné zdroje energie – již zmiňovaný plyn, možná uhlí, ale taky další bloky jaderných elektráren. Retroaktivní opatření vůči OZE staví Česko do nevýhodné pozice v prokazování, proč je nutné investovat do udržovací podpory pro uhlí a budování nových plynových zdrojů a přitom dusíme sektor obnovitelných zdrojů a ještě jej démonizujeme. Platná evropská legislativa jasně ukládá členským státům zdržet se revidování podmínek podpory, které by podrývalo ekonomickou životaschopnost podpořených projektů, pokud byla tato podpora ze strany Evropské komise vyhodnocena jako přiměřená z hlediska pravidel státní podpory. A tady je klíčové, že projekty, na které mají úpravy legislativy dopadnout v první fázi, mají kladné notifikační stanovisko z EU a taky touto vládou vydané usnesení, že na základě výsledků proběhlého sektorového šetření je jejich podpora přiměřená… 

Investice do energetiky jsou dlouhodobého charakteru a velkou váhu v nich má dluhové financování a případná riziková přirážka. Stabilita a předvídatelnost legislativně-regulatorního rámce jsou tak v sektoru energetiky klíčové. A tím, že Česko nemá zrovna nejvhodnější přírodní podmínky a ani nemůže benefitovat z úspor z rozsahu, jako například Polsko nebo Bulharsko a Rumunsko, si nemůže dovolit být vnímáno jako „politicky“ riziková země pro investory.  

Jistě, formy podpory do OZE se v Evropě postupně mění směrem k protržnějším přístupům tak, jak dospívá samotný sektor. Nicméně tyto změny se vždy chystají a zavádějí pro nově chystané projekty. Investoři své projekty již ve fázi developmentu připravují tak, aby byly schopné přežít v době záporných cen bez podpory, například pomocí doplnění o technologie, jako jsou bateriová úložiště či elektrolyzéry, aby se eliminoval efekt cenové kanibalizace v obdobích vysoké produkce. Retroaktivní změny jsou ale českou specialitou, která se může stát existenční hrozbou pro projekty závislé na dluhovém financování. 

Česká republika by měla pečlivě zvážit důsledky těchto změn, které ohrožují nejen podnikatele, ale také obce a družstva, jež se zadlužila v naději na stabilní právní prostředí a indikovaný zájem státu o investice do sektoru OZE. Tato opatření by měla být pečlivě posouzena nejen s ohledem na krátkodobé úspory, ale také na dlouhodobou stabilitu a důvěru, která je klíčová pro udržení zdravého a konkurenceschopného energetického sektoru v Česku. V opačném případě hrozí, že stát jen oddálí, nikoliv vyřeší problémy svého státního rozpočtu, a to na úkor udržitelného rozvoje a mezinárodních závazků v oblasti klimatu.

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Pixabay

Štítky Česko, státní rozpočet, obnovitelné zdroje energie, investice, Evropská unie, obnovitelný zdroj

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

KOMENTÁŘ: Omezení podpory OZE v ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Pyrrhovo vítězství pro státní rozpočet a riziko pro investiční klima  |  Komentáře  |  Trade-off – ekonomické zpravodajství

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.