Hrubý zahraniční dluh rezidentů České republiky ke konci roku 2024 dosáhl rekordní hodnoty 5 271 miliard Kč, což představuje 65,8 % HDP, vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB). Oproti stejnému období roku 2023 narostl hrubý zahraniční dluh o 460,4 miliardy Kč, přičemž zásadní podíl na tomto růstu měl soukromý bankovní sektor. Překročení psychologické hranice pěti bilionů korun podtrhuje rostoucí zátěž zahraničního zadlužení.

Podle zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) produkce zemědělského odvětví v Česku dosáhla v roce 2024 hodnoty 172,1 miliardy Kč, což představuje meziroční pokles o 2,7 %. Klesající hodnoty byly zaznamenány hlavně v rostlinné výrobě, kde došlo k nižší úrodě obilovin, jako je pšenice, žito či ječmen. Celková hodnota rostlinné produkce klesla o 5,2 %, zatímco živočišná produkce zaznamenala mírný růst o 0,5 %.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil výsledky ekonomického vývoje České republiky za rok 2024. Ekonomika ČR dosáhla meziročního růstu HDP o 1 %, přičemž tento pozitivní vývoj byl podpořen především rostoucí domácí spotřebou, která profitovala z reálného růstu průměrné mzdy. Ve čtvrtém čtvrtletí tempo růstu HDP zrychlilo – ekonomika meziročně vzrostla o 1,8 % a mezičtvrtletně o 0,7 %.

V roce 2024 pocházelo podle Eurostatu 47,4 % čisté elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie, což je o 2,6 procentního bodu více než v roce 2023. Navzdory celkovému růstu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii dosáhlo Česko v roce 2024 pouze 17,5 %. Tento údaj řadí ČR mezi státy s nejnižším podílem obnovitelné energie, společně s Maltou (15,1 %) a Kyprem (24,1 %).

Celkový ukazatel důvěry v ekonomiku, který slouží jako měřítko ekonomického sentimentu, vzrostl v březnu 2025 meziměsíčně o 1,7 bodu na hodnotu 99,5. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se na tomto zlepšení podílely obě složky indikátoru. Důvěra podnikatelů se zvýšila na 99,6 bodu, což představuje meziměsíční růst o 1,6 bodu. Spotřebitelská důvěra vzrostla o 2,2 bodu na hodnotu 98,8, čímž ukončila tříměsíční pokles.

Vláda České republiky schválila podporu domácího obranného průmyslu prostřednictvím programu Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Tento program umožní firmám získat státem garantované pojištění dlouhodobých investičních úvěrů od komerčních bank, a tím podpořit jejich investice do posílení výrobních kapacit.

Evropská komise oznámila schválení českého programu státní podpory v hodnotě 960 milionů EUR. Cílem této iniciativy je podpořit investice do strategických odvětví, která přispějí k přechodu na ekonomiku s nulovými čistými emisemi. Program se zaměřuje na výrobu baterií, solárních panelů, větrných turbín, tepelných čerpadel, elektrolyzérů a technologií pro zachycování a ukládání uhlíku.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo čtvrtou výzvu Inovační vouchery, která je součástí Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Výzva cílí na malé a střední podniky a podporuje spolupráci s výzkumnými organizacemi. Připraveno je 250 milionů Kč, což je o 100 milionů více než ve druhé výzvě.

Podle údajů České národní banky (ČNB) se od vypuknutí pandemie COVID-19 míra úspor českých domácností výrazně zvýšila, dosahuje nyní přibližně 20 %. Tento růst představuje skok o více než 5 procentních bodů oproti předchozím letům. Podle posledních dostupných dat se Česká republika řadí mezi pět nejspořivějších zemí Evropy, což má zásadní vliv na spotřebu i celkový ekonomický vývoj.

V lednu 2025 meziměsíčně vzrostly vývozní ceny o 0,2 %, přičemž meziročně došlo k nárůstu o 4 %, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Největší vliv měly ceny elektřiny, které meziročně vzrostly o 32,3 %, a dřeva a dřevěných a korkových výrobků o 9,2 %. Naopak pokles zaznamenaly ceny sběru a likvidace odpadu o 6,4 % a ropných produktů o 4,2 %.