Kdo šetří, má za tři: Spořivost Čechů ovlivňuje ekonomiku
Podle údajů České národní banky (ČNB) se od vypuknutí pandemie COVID-19 míra úspor českých domácností výrazně zvýšila, dosahuje nyní přibližně 20 %. Tento růst představuje skok o více než 5 procentních bodů oproti předchozím letům. Podle posledních dostupných dat se Česká republika řadí mezi pět nejspořivějších zemí Evropy, což má zásadní vliv na spotřebu i celkový ekonomický vývoj.
Ačkoli největší podíl na tvorbě úspor mají domácnosti s nejvyššími příjmy, v posledních letech stoupla míra úspor také u středně a nízkopříjmových skupin. Tento nárůst byl způsoben omezenými možnostmi utrácet během pandemie a následnou inflací. Rovněž legislativní změny, jako zrušení zdaňování superhrubé mzdy, sehrály klíčovou roli ve zvýšení míry úspor, zejména u zaměstnanců.
V posledních letech se české domácnosti více orientují na investice do méně likvidních finančních aktiv, například akcií a podílových fondů. Tato změna investičního chování má za cíl ochránit úspory před ztrátou hodnoty v důsledku inflace. Ekonomický sentiment se s návratem inflace k 2% cíli a růstem reálných příjmů domácností zlepšuje. I přesto však zůstává spotřeba utlumená, jelikož opatrnostní motiv a legislativní změny podporují vyšší míru spoření. Analýza ČNB ukazuje, že v budoucnu pravděpodobně dojde k postupnému poklesu míry úspor, její dlouhodobá rovnováha se však ustálí na vyšší úrovni než před pandemií.
Česká národní banka nadále sleduje vývoj úspor domácností a jejich dopady na ekonomiku. Zvýšená míra úspor může v následujících letech ovlivnit dynamiku růstu spotřeby i makroekonomické ukazatele, což z ní činí klíčový faktor pro budoucí vývoj české ekonomiky.
