Drony versus komáři. Vědci vylepší monitoring otravného hmyzu

Nový projekt s názvem MOSPREMA 2.0 staví na monitorovacím systému, který v oblasti Litovelského Pomoraví vznikl v minulých letech. Zahrnuje síť čidel, detailní mapování i specializovaný informační systém. Díky čidlům získávají obce v okolí informace, podle kterých se rozhodují, zda aplikovat postřik hubící komáří larvy. Povodně v roce 2024 ale zásadně změnily charakter místní krajiny a vědci z Univerzity Palackého se proto rozhodli systém zdokonalit. Celé území s rozsáhlými lužními lesy znovu detailně zmapovali a systém například rozšíří i o deset nových čidel.

„Zásadní inovací projektu je nasazení moderních technologií při aplikaci biologického larvicidu, který působí výhradně na larvy komárů a je neškodný pro jiný hmyzm ryby i obojživelníky. Vedle stávajícího bezpilotního prostředku bude pořízen další specializovaný dron a také letecký závěsný dávkovací systém pro vrtulník. Ten umožní cílené ošetření obtížně přístupných líhnišť i při rozsáhlých povodních. Zásahy budou probíhat podle předem připravených letových a dávkovacích plánů vycházejících z aktuálních geodat,“ vysvětlil Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty olomoucké univerzity.

Projekt počítá i s instalací pastí, které dokáží sledovat a regulovat i počty dospělých komárů. „Cílem projektu není plošné hubení komárů v lužní krajině, ale regulace jejich populační hustoty na přijatelnou úroveň především v zastavěných a rekreačních oblastech. Veškeré zásahy budou realizovány ekologicky šetrným způsobem s důrazem na ochranu biodiverzity a dlouhodobou udržitelnost,“ doplnil Brus.

Právě začátek jara se v Litovelském Pomoraví každoročně nese ve znamení vysoké aktivity komárů. Krajina podél řeky Moravy s početným vodním a mokřadním ekosystémem je pro líhnutí ideálním místem. Při přemnožení pak mohou komáři obyvatele měst a obcí v okolí obtěžovat dlouhé týdny. Podle odborníků je v posledních letech čím dál složitější riziko přemnožení předpovídat.