Lobbing se v Česku dočká legislativního ukotvení. Senát schválil návrh zákona, který mimo jiné zavádí registr lobbistů a lobbovaných osob, s cílem posílit transparentnost a omezit prostor pro korupci, střet zájmů či klientelistické praktiky. Pro návrh hlasovalo 53 ze 73 přítomných senátorů, tři byli proti.
Horní komora rovněž podpořila související novelu, která například zavádí povinnost zaznamenávat tzv. lobbistickou stopu v důvodových zprávách návrhů právních předpisů. Tu podpořilo 45 senátorů, čtyři hlasovali proti. Oba návrhy nyní míří k podpisu prezidentu Petru Pavlovi. Nová pravidla by měla vstoupit v platnost 1. července 2025.
Návrh zákona definuje lobbování jako činnost směřující k přímému ovlivnění rozhodování lobbovaného při tvorbě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, obecných opatření centrální povahy či strategických dokumentů. V souladu s úpravami Poslanecké sněmovny zákon vymezuje jako lobbované pouze ty osoby na centrální úrovni, které disponují rozhodovací pravomocí. Z původního vládního návrhu zákona byli vyškrtnuti asistenti zákonodárců a členové poradních orgánů vlády, s výjimkou Legislativní rady vlády.
Mezi tzv. lobbované osoby mají podle zákona patřit například prezident republiky, poslanci a senátoři, členové vlády a jejich náměstci, vedoucí úřadů Poslanecké sněmovny, Senátu a Kanceláře prezidenta republiky, dále členové bankovní rady ČNB a představitelé významných centrálních úřadů, jako jsou NKÚ, ČTÚ, ERÚ či RRTV.
Základním nástrojem regulace bude nový veřejný registr vedený Ministerstvem spravedlnosti. Lobbisté budou povinni svou činnost předem nahlásit, uvést, koho zastupují, a každého půl roku zveřejnit přehled svých aktivit. Cílem je zajistit veřejnou kontrolu nad lobbováním. Sněmovna nicméně rozsah těchto povinností zúžila, lobbisté nebudou muset hlásit kontakty týkající se připomínek podaných prostřednictvím elektronické legislativní knihovny. Za lobbování se také nebude považovat komunikace státních společností s výkonnou mocí, především ministerstvy. Naopak interakce s poslanci či senátory do režimu zákona spadat bude. Zákon se nebude vztahovat na kraje a obce.
Vláda vnímá lobbování jako legitimní prvek fungujícího demokratického systému, nicméně jeho negativní obraz ve společnosti je důsledkem dosud chybějící legislativní úpravy. O potřebě stanovit jasná pravidla se v Česku debatuje již řadu let. V minulém volebním období se však návrh zákona nepodařilo projednat. Aktuální přijetí regulace je navíc jednou z podmínek pro čerpání prostředků z Národního plánu obnovy. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by Česko v případě neplnění této podmínky mohlo přijít přibližně o 3,25 miliardy korun. Návrh zákona počítá rovněž s možností ukládání sankcí v případě porušení stanovených povinností. Maximální výše pokuty může činit až jeden milion korun, případně tři procenta z hodnoty aktiv dané právnické osoby.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám