S blížícím se nástupem nové německé vlády do úřadu se zintenzivňuje debata o možné dodávce střel dlouhého doletu Taurus KEPD 350 Ukrajině. Podle informací webu German Aid To Ukraine, který dlouhodobě monitoruje vojenskou pomoc, by mohl kabinet vedený Friedrichem Merzem zásadně změnit dosavadní přístup Berlína. Možné dodání těchto střel vyvolává jak očekávání, tak kontroverze – nejen v Německu, ale i mezi západními spojenci.
Friedrich Merz, který má stanout v čele nové spolkové vlády, několikrát zopakoval, že dodávku střel Taurus KEPD 350 Ukrajině podpoří – ovšem až po konzultacích s Velkou Británií a Francií, které již své střely Kyjevu poskytly. Konkrétně se jedná o Storm Shadow (UK) a SCALP-EG (Francie), které sdílejí technický základ a byly vyvinuty společností MBDA.
Záměr dodávky Merz zmiňoval již před vypsáním předčasných parlamentních voleb. Po jejich konání došlo k rychlému koaličnímu spojení CDU/CSU a SPD, přičemž se očekává, že vláda formálně převezme moc začátkem května. Právě otázka vojenské pomoci Ukrajině se může stát prvním výrazným signálem nové zahraničněpolitické linie Berlína.
Dosavadní kancléř Olaf Scholz odmítal poskytnutí střel s odkazem na riziko eskalace konfliktu s Ruskem. Jeho zdrženlivost byla vnímána různě – část veřejnosti ji považovala za odpovědnost, jiní za nerozhodnost a nedostatek důvěry ve spojence. Kritika se ozývala jak z Ukrajiny, tak z členských států NATO.
Ani v samotné vládě nebyl Scholzův postoj jednoznačně podporován. Pro dodávku se vyslovili např. vicekancléř, ministryně zahraničí i ministr financí. Výhrady měl pouze ministr obrany z SPD, který hovořil o bezpečnostních rizicích.
Taurus KEPD 350 je řízená zbraň dlouhého doletu s dosahem přes 500 kilometrů, určená k preciznímu ničení opevněných cílů hluboko za nepřátelskou linií. Vybavena je tandemovou hlavicí o hmotnosti 480 kg a pokročilým naváděním kombinujícím GPS, inerciální systémy a terénní profilaci (TRN). Díky stealth konstrukci dokáže účinně pronikat nepřátelskou protivzdušnou obranou (PVO). Střela je plně certifikována pro použití na letounech Tornado a Eurofighter, zatímco švédské Gripeny budou schopny Taurus nést od roku 2028. Ukrajina by střelu mohla nasadit prostřednictvím upravených Su-24M, případně i na Mirage 2000 a F-16, kterých má brzy obdržet větší množství.
Dodání střel Taurus KEPD 350 není pouze otázkou politického rozhodnutí – vyžaduje zvládnutí složitého technologického procesu. Podle webu German Aid To Ukraine jsou klíčové dva faktory: výcvik ukrajinské obsluhy a technická integrace střel do ukrajinských letounů.
Joachim Knopf, výkonný ředitel společnosti TAURUS Systems GmbH, odhaduje dobu výcviku na tři až čtyři měsíce, přičemž by se na něm podílela Luftwaffe i soukromý sektor. Nejoptimističtější scénář počítá s nasazením až koncem léta 2025. Z hlediska nosičů připadají v úvahu upravené Su-24M, které již nesou SCALP-EG a Storm Shadow. Možnost integrace na Mirage 2000 (darované Francií) a F-16 zatím zůstává teoretická. U F-16 by vyžadovaly úpravy další vývoj s časovým horizontem až jednoho roku.
Další otázkou je, kolik střel Taurus KEPD 350 může Německo realisticky dodat, aniž by tím ohrozilo vlastní obranné kapacity. Bundeswehr disponuje přibližně 600 kusy, přičemž provozuschopná je jen jejich část. Nové objednávky modernizovaných střel zatím nemají rozpočtové krytí.
Z dosavadních odhadů vyplývá, že Německo by mohlo uvažovat o poskytnutí maximálně 100 kusů, což odpovídá i informacím z úniku z února 2024. Tehdy zachytily ruské služby interní komunikaci důstojníků Bundeswehru, podle níž by například zničení Kerčského mostu vyžadovalo až pětinu celkového objemu určeného k exportu.
Rozhodnutí o dodávce střel Taurus KEPD 350 představuje pro novou německou vládu klíčový test schopnosti přehodnotit dosavadní bezpečnostní strategii. Nejde jen o pomoc Ukrajině, ale i o signál vůči spojencům v NATO a vůči Rusku – zda je Berlín připraven hrát aktivnější roli v evropské bezpečnostní architektuře. Symbolická váha tohoto kroku může být v krátkodobém horizontu důležitější než samotné nasazení střel, které kvůli technologickým a logistickým omezením nelze očekávat dříve než na konci roku 2025.
Zároveň ale případné váhání či omezený objem dodávek může posílit obraz Německa jako nespolehlivého a zdrženlivého aktéra. Výsledek bude mít přímý dopad nejen na obranyschopnost Ukrajiny, ale i na důvěryhodnost Berlína v očích partnerů. Klíčové tak nebude jen rozhodnout, ale také zvládnout následnou realizaci – technicky, politicky i komunikačně.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám