Americký prezident Donald Trump vystoupil před Kongresem se svým prvním projevem od návratu do funkce. Oznámil zásadní změny v hospodářské i zahraniční politice, obhajoval nová cla a pokračoval v ostré rétorice vůči demokratům. Projev, který trval rekordních 100 minut, vyvolal smíšené reakce – zatímco republikáni Trumpovi tleskali, část demokratů odešla na protest. O Trumpově projevu obsáhle informují a analyzují ho většina amerických médií, která rozebírají jeho dopady na domácí i mezinárodní scénu. Nejnovější průzkum agentury Ipsos pro Reuters ukazuje, že Trumpova rétorika o Ukrajině je mezi Američany silně kontroverzní, přičemž republikáni ji v některých aspektech podporují více než ostatní skupiny voličů.
Donald Trump v úvodu svého projevu zdůraznil, že Spojené státy se vracejí k moci a prosperitě. Během šesti týdnů od návratu do úřadu přetvořil americkou zahraniční politiku, zahájil obchodní válku a výrazně snížil počet státních zaměstnanců.
„Amerika je zpět. Naše dynamika je zpět. Naše hrdost je zpět, naše sebedůvěra je zpět. Americký sen je silnější a větší než kdy dřív,“ prohlásil Trump.
Během projevu se několikrát vrátil k tématu hospodářské politiky, zejména k novým clům, která uvalil na Mexiko, Kanadu a Čínu. Zároveň zopakoval svůj slib snížení federálního dluhu, přestože prosazuje rozsáhlé daňové škrty, které by mohly státní dluh zvýšit o více než 5 bilionů dolarů.
Trump ve svém projevu hájil svou protekcionistickou obchodní politiku a další vlnu cel, která má začít platit 2. dubna. Podle něj mají cla posílit americkou ekonomiku a napravit nespravedlnost v mezinárodním obchodu.
„Jiné země proti nám používaly cla desítky let. Nyní je řada na nás. Cla jsou o tom, aby se Amerika znovu stala bohatou a skvělou. A to se děje, a stane se to velmi rychle.“
Přesto ne všichni republikáni jeho ekonomickou strategii podpořili. Mnozí zůstali během těchto pasáží sedět a netleskali, což naznačuje rozpory uvnitř strany.
V oblasti zahraniční politiky se Trump dotkl několika zásadních témat, ale věnoval jim jen několik minut. Potvrdil svůj záměr uzavřít obchodní dohodu o minerálech s Ukrajinou, která byla dříve odložena po neúspěšném setkání v Bílém domě.
„Současně vedeme vážné rozhovory s Ruskem a dostali jsme silné signály, že jsou připraveni na mír. Nebylo by to krásné?“ řekl.
Dodal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasil s tím, že usedne k jednacímu stolu, a slíbil, že mírové řešení je blíže než kdy dřív. Trump také zopakoval svůj závazek rozšířit tzv. Abrahámovské dohody, které během jeho první vlády normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými státy.
Podle průzkumu agentury Ipsos pro Reuters, který byl proveden mezi 1 174 dospělými Američany ve dnech 3.–4. března 2025 a následně zveřejněn na webu Reuters, většina respondentů nesouhlasí s tvrzením, že Ukrajina nese větší vinu za začátek války – odmítá ho 70 % Američanů, přičemž mezi demokraty je nesouhlas ještě vyšší (81 %). Naopak mezi republikány se proti tomuto názoru staví 62 %, zatímco 11 % souhlasí. Průzkum zároveň ukázal značný rozdíl mezi stranami v otázce ekonomických zájmů USA: 46 % všech dotázaných podporuje myšlenku, že Spojené státy by měly mít podíl na ukrajinských minerálních surovinách, přičemž mezi republikány je podpora vysoká (73 %) a mezi demokraty výrazně nižší (21 %).
Demokraté se k Trumpovu projevu postavili kriticky. Někteří kongresmani odešli na protest ze sálu, zatímco jiní se rozhodli odpovědět věcně. Demokratickou odpověď přednesla senátorka Elissa Slotkin z Michiganu, která kritizovala Trumpovu politiku jako „chaotickou“ a „nebezpečnou“.
Upozornila na údajné poškozování amerických institucí a tvrdila, že bývalý prezident Ronald Reagan by se při pohledu na Trumpovy kroky „obracel v hrobě“.
Místo pouhého vyjadřování nesouhlasu však vyzvala demokraty k činnosti:
„Vyberte si jedno téma, které vás zajímá – a zapojte se. A doomscrolling se nepočítá.“
Trumpův projev potvrdil, že jeho návrat do Bílého domu přináší nejen pokračování jeho politických priorit, ale i prohlubující se rozdělení v americké společnosti. Zatímco republikánská část Kongresu oceňuje jeho důraz na ekonomický protekcionismus, daňové škrty a redukci státní správy, mnoho zákonodárců – včetně některých konzervativců – zůstává skeptických k jeho celní politice a možným dopadům na trhy. Demokraté mezitím čelí dilematu, jak proti Trumpovi efektivně bojovat: zda pokračovat v ostré kritice, nebo se soustředit na konstruktivní alternativy. Slotkin naznačila druhou možnost, čímž se demokraté mohou snažit oslovit voliče, kteří sice nesouhlasí s Trumpem, ale zároveň chtějí konkrétní řešení.
Otázkou zůstává, zda Trumpova strategie povede ke skutečnému hospodářskému posílení, nebo zda se jeho kroky stanou zdrojem dlouhodobé nestability. Sliby o snížení dluhu a rozpočtové disciplíně jsou v přímém rozporu s jeho vlastními daňovými návrhy, což může narazit na odpor i uvnitř Republikánské strany.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.