Volby 2025 by byly zemětřesením: ANO v čele, Spolu v krizi

ANO na prvním místě, Spolu oslabuje

Hnutí ANO nadále dominuje českému stranickému systému a v aktuálním modelu by získalo 33,6 % hlasů, což by znamenalo 83 mandátů v Poslanecké sněmovně. Ve srovnání s volbami v roce 2021 si polepšilo o 11 křesel, což potvrzuje jeho stabilní voličskou základnu a schopnost oslovit nové segmenty elektorátu.

Oproti tomu koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) zaznamenala významný pokles. Se ziskem 16,2 % by obsadila pouze 38 mandátů, což je o 33 méně než v roce 2021. Tento vývoj reflektuje postupné oslabování koaličního projektu a rostoucí míru fragmentace pravicového spektra. Voličská podpora se zjevně přelévá k samostatně kandidujícím subjektům, především k STAN a novým politickým formacím.

Zdroj dat: CNN Prima News, STEM

STAN posiluje, SPD a Piráti si drží své pozice

Starostové a nezávislí (STAN) by nyní získali 12,9 % hlasů a obsadili by 28 křesel, což je sice o pět méně než v roce 2021, avšak oproti předchozím průzkumům lze pozorovat mírné posilování. Od minulého týdne si hnutí polepšilo o 1,5 procentního bodu, což naznačuje konsolidaci voličské základny a schopnost oslovit elektorát, který se odklání od koalice Spolu.

SPD by získalo 8,1 % hlasů a 18 mandátů, což znamená drobný pokles o dvě křesla oproti minulým volbám. Jeho podpora zůstává stabilní, což potvrzuje pevné zakotvení v segmentu protestních a nacionalistických voličů. Piráti by nyní dosáhli na 6,8 % a obdrželi by 13 mandátů, což je nárůst o 9 křesel oproti minulým volbám. Tento posun naznačuje, že strana se dokázala částečně vzpamatovat z propadu po volbách 2021 a znovu si upevňuje svou pozici na politickém spektru.

Strany Stačilo! a Motoristé překračují hranici pro vstup do Sněmovny

Hnutí Stačilo!, které se profiluje jako protestní formace vůči současnému politickému establishmentu, by získalo 5,7 % hlasů a obsadilo by 11 mandátů. Tento výsledek naznačuje rostoucí nespokojenost části voličů s tradičními stranami a jejich ochotu podpořit alternativní politické subjekty.

Motoristé, zaměřující se na dopravu a motoristická témata, by překročili pětiprocentní hranici těsně se ziskem 5 % a získali by 9 křesel. Jejich úspěch lze interpretovat jako důkaz rostoucí poptávky po tematických stranách, které se soustředí na konkrétní problémy a oslovují specifické voličské skupiny.

Mezi stranami, které by v aktuálním modelu zůstaly pod pětiprocentní hranicí a do Poslanecké sněmovny se nedostaly, patří Svobodní (2,9 %), Přísaha (2,5 %), SOCDEM (2,5 %) a Zelení (2,1 %). Jejich podpora zůstává nízká a neprojevují výraznější růstový trend. Ostatní subjekty dohromady získaly 1,7 %, což naznačuje, že mimo hlavní politické hráče a nově etablovaná hnutí je voličská fragmentace poměrně slabá. Tyto strany by tak s největší pravděpodobností musely hledat alternativní strategie, pokud by chtěly ve volbách uspět.

Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly v současnosti, výsledky by indikovaly zásadní přeskupení sil na české politické scéně. Hnutí ANO by dle aktuálního modelu upevnilo svou dominantní pozici a stalo se hegemonem stranického systému. Naopak koalice Spolu by čelila významnému poklesu voličské podpory, což by reflektovalo erozivní dynamiku koaliční spolupráce a posun části jejího elektorátu k alternativním subjektům.

STAN by profitoval z této redistribuce preferencí, čímž by potvrzoval svůj status etablovaného hráče s rostoucím vlivem mimo tradiční stranické bloky. Piráti by zaznamenali mírný nárůst, který by signalizoval jejich schopnost oslovit specifické segmenty voličů, přestože se nejedná o zásadní průlom. Zajímavým fenoménem je nástup (staro)nových politických aktérů – hnutí Stačilo! a Motoristé, kteří překračují pětiprocentní práh pro vstup do Sněmovny. Tento trend naznačuje zvýšenou poptávku po protestních a tematických hnutích, která reflektují určité voličské frustrace s etablovanými stranami.

S ohledem na to, že do řádných voleb do Poslanecké sněmovny zbývá ještě delší časový horizont, nelze tento model interpretovat jako finální předpověď výsledků. Jedná se spíše o indikátor aktuálního voličského klimatu, který je stále vystaven řadě proměnných – od socioekonomického vývoje po strategii jednotlivých stran v nadcházejícím období.