Tento týden se do švýcarského Davosu sjíždějí stovky nejvlivnějších politických lídrů světa pod heslem „Duch dialogu“. Jednání probíhají v době mimořádně složité geopolitické situace, kdy svět čelí rostoucí fragmentaci, rychlému technologickému vývoji a zásadním proměnám globální ekonomiky. Evropští lídři ve svých projevech zdůraznili potřebu se jako kontinent více osamostatnit a kanadský premiér Mark Carney citoval Václava Havla.
„Nová Evropa se již rodí,“ řekla ve svém projevu v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve spojitosti s několika obchodními dohodami, které EU v nedávné době uzavřela. Zmínila také blížící se dohodnutí historické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Indií. Podle vedení EU chtějí obě strany prohloubit vzájemné vztahy a posílit své ekonomiky v době rostoucích celních hrozeb ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Někteří tomu říkají matka všech dohod,“ uvedla Ursula von der Leyen. Plánovaná dohoda o volném obchodu by podle ní vytvořila trh o zhruba dvou miliardách lidí, který by generoval téměř čtvrtinu světového HDP. Evropským státům by zároveň zajistila strategickou výhodu při vstupu na indický trh – do ekonomiky, která je v současnosti nejrychleji rostoucí mezi velkými světovými hráči.
Vyjednávání o dohodě trvají téměř dvacet let, skutečný posun však přišel až v loňském roce. Nový impuls jim dodala proměna globálního obchodu po zavedení amerických cel, která přiměla řadu zemí hledat alternativní trhy.
Ve svém vystoupení v Davosu se Ursula von der Leyen zaměřila také na vnitřní konkurenceschopnost Evropské unie. Zdůraznila, že Evropa má všechny předpoklady k přilákání investic, jako dostatek kapitálu, kvalifikovanou pracovní sílu i silný inovační potenciál. Klíčové je podle ní tyto zdroje lépe propojit a vytvořit stabilní a předvídatelné regulační prostředí, které firmám umožní růst napříč členskými státy bez zbytečných administrativních překážek. Současná roztříštěnost pravidel totiž podle Komise brzdí rozvoj podniků, přestože jednotný trh EU čítá 450 milionů spotřebitelů.
Řešením má být nový evropský firemní rámec označovaný jako EU Inc., který by zavedl jednotná pravidla pro podnikání v celé Unii. Firmy by si mohly založit společnost plně online během 48 hodin a fungovat se stejnými podmínkami ve všech členských státech. Zároveň chce EU vybudovat Unii úspor a investic s hlubším a likvidnějším kapitálovým trhem, aby podniky – od startupů po průmyslové hráče – měly snazší přístup k financování přímo v Evropě. Podle von der Leyenové by takový krok nejen podpořil růst evropských firem, ale zároveň přilákal investory z celého světa.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém projevu varoval, že svět se rychle posouvá k éře nestability, oslabování mezinárodních pravidel a tvrdé mocenské soutěže. Podle něj se Evropa ocitá pod tlakem ze dvou stran – Spojených států a Číny. Zatímco USA podle Macrona stále častěji využívají obchodní dohody a cla jako nástroj nátlaku, který poškozuje evropské exportní zájmy a oslabuje pozici Unie, Čína zaplavuje světové trhy nadbytečnou produkcí a deformuje hospodářskou soutěž. Bez funkčního multilateralismu se podle něj spolupráce mění v neúprosnou konkurenci, která nahrává jen těm nejsilnějším.
Odpovědí Evropy podle Macrona nemá být ani pasivní podřízení se „zákonu silnějšího“, ani pouhé morální komentování vývoje. Naopak vyzval k posílení evropské ekonomické suverenity a strategické autonomie, aby se EU dokázala postavit Spojeným státům i dalším globálním hráčům jako rovnocenný partner. Zdůraznil, že Evropa musí chránit svůj jednotný trh, hájit rovné podmínky hospodářské soutěže a investovat do vlastního růstu, inovací a obrany. Pouze silná, investující a sebevědomá Evropa může podle něj obnovit vyvážené transatlantické vztahy a zároveň udržet otevřený, ale férový globální obchodní systém.
„Evropa je sice občas pomalá a rozhodně potřebuje reformy, ale je předvídatelná, spolehlivá a platí zde pravidla, která jsou skutečně právem. Myslím, že je to dobré místo pro dnešek i pro zítřek,“ řekl Macron.
Kanadský premiér Mark Carney se v projevu odkazoval na Václava Havla a jeho dílo Moc bezmocných. „Havel si v díle položil jednoduchou otázku: Jak se komunistický systém udržel při životě? Jeho odpověď začínala u zelináře. Každé ráno prodavač vyvěsí do výlohy ceduli s nápisem ‚Proletáři všech zemí, spojte se!‘ Ale sám tomu nevěří. Nikdo tomu nevěří. Ale ceduli tam dává stejně, aby se vyhnul problémům, aby ukázal poslušnost, aby vycházel s ostatními. A protože každý obchodník na každé ulici dělá totéž, systém přetrvává – ne jen násilím, ale účastí obyčejných lidí na rituálech, o kterých soukromě ví, že jsou falešné. Havel tomu říkal ‚žít ve lži‘. Síla systému nepramení z pravdy, ale z ochoty všech chovat se, jako by pravdivý byl. A jeho křehkost má stejný zdroj: když i jediný člověk přestane hrát svou roli, když zelinář sundá svůj nápis, iluze začne praskat. Přátelé, je čas, aby firmy i země sundaly své cedule."
Zdůraznil, že tradiční „mezinárodní řád založený na pravidlech“, který desítky let poskytoval stabilitu a bezpečí, dnes selhává. Hegemonické mocnosti, zejména Spojené státy, podle něj využívají ekonomickou integraci a obchodní dohody jako nástroj nátlaku, který oslabuje suverenitu a vytváří asymetrické vztahy. Kanada proto opouští iluze minulého řádu a místo pouhého přizpůsobování se zaujímá strategický přístup založený na kombinaci principů a pragmatismu: obrana vlastních hodnot a suverenity, ale zároveň realistická orientace na spolupráci s partnery, kteří sdílejí společné zájmy.
Řešením je podle premiéra budování vnitřní síly a strategické autonomie, diverzifikace ekonomiky, investice do kritických sektorů a infrastruktury, rozvoj kapitálového trhu a inovací, a zároveň aktivní zapojení do multilaterálních iniciativ a partnerství, včetně EU, G7 či regionálních bloků. Kanada tak odstraňuje „ceduli z výlohy“ a přestává předstírat, že starý řád stále funguje. Sází na to, že středně velké mocnosti mohou dosáhnout většího vlivu a bezpečí prostřednictvím kombinace vlastní síly, spolupráce a otevřených, hodnotově podložených koalic.
V Davosu jsou zastoupeni lídři zemí G7, řada států z uskupení G20 i BRICS, a to po boku zhruba 850 nejvýznamnějších generálních ředitelů a předsedů představenstev světových firem.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám