Pondělí 13. 7. 2026 | Svátek má Markéta
Polsko se v Ankaře připojilo k dohodě se Spojenými státy, Nizozemskem, Německem a Švédskem o servisu raket PAC-3 pro systémy Patriot v Evropě. Varšava krok představila jako součást snahy posílit evropské obranné kapacity a zkrátit dobu údržby klíčových prostředků protivzdušné obrany.
Polsko podepsalo v Ankaře dohodu o evropském servisu raket PAC-3 používaných v systémech protivzdušné obrany Patriot. Oznámil to polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz během NATO Summit Defence Industry Forum, které se konalo 7. července jako součást summitu NATO v Turecku.
Dohoda se týká spolupráce Polska, Spojených států, Nizozemska, Německa a Švédska. Podle výrobce raket PAC-3, společnosti Lockheed Martin, má připravované evropské servisní zázemí posílit schopnost NATO udržovat rakety v provozuschopném stavu přímo v regionu.
Podle polského ministra byla údržba raket dosud časově náročná, protože vyžadovala přepravu do Spojených států a následnou certifikaci po návratu do Evropy.
„Tyto země jsou nejdůvěryhodnějšími spojenci, protože pouze s takovými se sdílejí výrobní schopnosti. Začínáme servisem, který někdy trval až dva roky, protože odeslání těchto raket do USA, jejich návrat a certifikace byly procesem, který mohl zabrat dva roky. Děláme vše pro to, aby transfer technologií přicházel ze Spojených států do Evropy,“ uvedl Kosiniak-Kamysz.
Polsko dlouhodobě prosazuje přesun části obranných a servisních kapacit do Evropy. V Ankaře ministr zdůraznil, že posilování evropské obrany má podle Varšavy probíhat zároveň s udržením transatlantických vazeb.
Kosiniak-Kamysz v Ankaře uvedl, že současná bezpečnostní situace vyžaduje společný postup spojenců i vyšší evropskou odpovědnost za obranu.
„Ukázat jednotu Aliance je dnes mimořádně důležité. V posledních měsících kolem toho bylo mnoho emocí. Polsko vsadilo na transatlantické a evropské vztahy. Evropa musí být silnější a nést větší odpovědnost. Polsko na tuto výzvu odpovědělo jako první, jako vzorový spojenec: pěti procenty HDP na obranu, investicemi do obranného průmyslu a transatlantických vztahů. To vše se uskutečňuje,“ řekl polský ministr.
Téma obranného průmyslu patřilo k hlavním bodům ankarského summitu. NATO uvedlo, že fórum se zaměřilo na naplňování plánu pětiprocentních obranných investic, růst výroby, společné nákupy a posilování průmyslové odolnosti Aliance.
Polská delegace v Ankaře vedla také bilaterální jednání se zástupci dalších zemí. Kosiniak-Kamysz zmínil schůzky s ministry obrany Lotyšska, Austrálie, Nového Zélandu a Nizozemska. Jednalo se také o programu SAFE a o spolupráci s Kanadou.
„Měli jsme s ministrem Zalewským možnost uskutečnit několik bilaterálních schůzek, a to jak na úrovni ministrů obrany, tak velmi důležité jednání s premiérem Kanady ohledně programu SAFE. Připomínám, že to bylo Polsko, kdo program SAFE vymyslel a prosadil v Evropské unii. Je jeho největším příjemcem, ale také zajistilo, aby se do programu zapojila Kanada. Naše drony se budou prodávat do Kanady a rozvíjíme také společnou výrobu,“ uvedl Kosiniak-Kamysz.
Polský ministr připomněl také spolupráci s Jižní Koreou v oblasti obranné výroby. Podle něj šlo při jednáních o potvrzení společných schopností, přesun části výroby do Polska a návaznost na dříve podepsanou dohodu o transferu technologií a obnově výroby tanků v Polsku.
Polsko zároveň oznámilo, že nizozemské systémy Patriot zůstanou do konce roku na letišti Jasionka u Rzeszówa. Jde o klíčové místo pro logistiku a bezpečnost na východním křídle NATO.
„Mám dobrou zprávu: nizozemské Patrioty zůstávají do konce roku na letišti v Jasionce. Máme to potvrzené. Je to spojenecká solidarita a vděčnost, kterou Polsko zažívá. Je to velmi důležité, protože jde jak o odpalovací zařízení, tak o jejich munici. Ukazuje to, že Aliance není jednosměrná, ale má více směrů,“ řekl Kosiniak-Kamysz.
Další jednání se podle ministra soustředila na společná cvičení, rozvoj schopností a technologií a také na způsob využití zvýšených výdajů na obranu.
Ve středu se program summitu zaměřil mimo jiné na naplňování rozhodnutí z předchozího summitu v Haagu, včetně závazku investovat pět procent HDP do obrany. Na programu byly také jaderné odstrašení, využití umělé inteligence pro obranné účely a schopnosti přesných úderů na velkou vzdálenost.
Polsko zároveň usilovalo o podporu spojenců pro projekt společných palivových potrubí, která by propojila západní Německo s Polskem, Českou republikou a pobaltskými státy.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
