Čtvrtek 6. 8. 2026 | Svátek má Oldřiška
Přestože 83 % mladých Čechů tvrdí, že má své finance pod kontrolou, realita jejich rozpočtů bývá složitější. Více než třetina letos kvůli nedostatku peněz vynechala hudební festival a více než polovina už někdy zažila pocit sociálního vyloučení kvůli své finanční situaci. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Garanční systém finančního trhu.
Hudební festivaly patří k významným letním zážitkům mladé generace. Ne každý si je ale může dovolit – někteří na výdaje spojené s jejich návštěvou musí dlouho šetřit, jiní je kvůli nedostatku peněz raději vynechají. Podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Garanční systém finančního trhu letos 36 % mladých festival nenavštívilo právě kvůli nedostatku peněz.
Ani ti, kteří na festival vyrazili, se často výraznějším dopadům na rozpočet nevyhnuli. Téměř polovina návštěvníků uvedla, že festivalové výdaje výrazně zasáhly jejich finance. Dalších 13 % si muselo na vstupenky, dopravu či ubytování spořit delší dobu. Bez větších finančních komplikací pak zvládlo festival zaplatit 35 % respondentů.
„Festival není jen koncert, ale také společný zážitek a příležitost trávit čas s přáteli. Data ukazují, že mladí své finance sledují a snaží se hospodařit zodpovědně. Ani dobrý přehled o rozpočtu však neznamená, že si mohou dovolit všechno, co je pro jejich sociální život důležité,“ říká Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu.
Výsledky festivalového šetření doplňují data z jarního průzkumu mezi lidmi ve věku 16 až 30 let. Ta ukazují, že finanční situace mladých je velmi rozdílná. Žádnou rezervu uloženou u finančních institucí nemá 6 % respondentů, dalších 17 % má úspory nižší než jeden měsíční příjem. Naopak 17 % mladých má rezervu odpovídající alespoň desetinásobku svého měsíčního příjmu.
Právě výše rezerv podle průzkumu často rozhoduje o tom, zda je návštěva festivalu běžným letním výdajem, nebo událostí, na kterou je potřeba dlouhodobě šetřit.
Přestože 83 % mladých uvádí, že má své finance pod kontrolou, 55 % z nich se už alespoň jednou cítilo sociálně vyloučeně kvůli nedostatku peněz. Finanční situace se navíc výrazně promítá i do psychické pohody.
Stav bankovního účtu ovlivňuje náladu téměř poloviny dotázaných. Nejvýrazněji se to projevuje u mladých, kteří by chtěli spořit, ale jejich příjmy jim to neumožňují. U 30 % z nich má stav bankovního účtu velmi silný vliv na náladu. Na konci měsíce musí 35 % respondentů pečlivě hlídat každý výdaj a dalších 11 % přiznává stres z toho, že se dostávají do minusu nebo si musí půjčovat.
Průzkum zároveň ukázal, že tradičnímu bankovnímu sektoru důvěřují téměř tři čtvrtiny mladých. Spořicí a termínované účty považuje za bezpečné místo pro uložení peněz 84 % respondentů.
Přesto přetrvávají mezery v informovanosti o ochraně vkladů. Více než třetina mladých (38 %) se domnívá, že v případě krachu banky by získala zpět pouze část svých úspor. „Je důležité, aby mladí nejen věděli, že jsou jejich vklady chráněny, ale rozuměli také rozsahu této ochrany. Vklady na běžných, spořicích nebo termínovaných účtech jsou pojištěny automaticky a v plné výši až do ekvivalentu 100 000 eur na jednoho klienta u jedné banky,“ uzavírá Renáta Kadlecová.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
