Středa 11. 2. 2026 | Svátek má Božena
Estonská zahraniční zpravodajská služba ve své extenzivní výroční zprávě uvádí, že Rusko od roku 2021 více než sedmnáctinásobně navýšilo výrobu dělostřelecké munice a systematicky buduje kapacity pro možné budoucí konflikty. Informace pocházejí z oficiální zprávy, kterou převzala zahraniční média. Dokument zároveň upozorňuje na rozvoj bezpilotních systémů a přetrvávající zranitelnosti ruského obranného průmyslu.
Estonská zahraniční rozvědka ve své výroční zprávě konstatuje, že ruský vojensko-průmyslový komplex výrazně posílil kapacity výroby munice od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022. „Ruský vojensko-průmyslový komplex od roku 2021 zvýšil výrobu dělostřelecké munice více než sedmnáctinásobně,“ uvádí zpráva.
V letech 2022 až 2023 byl růst produkce zajištěn především obnovením dříve nevyužívaných kapacit. Následné rozšiřování výroby je podle dokumentu výsledkem rozsáhlých investic do celého výrobního řetězce.
V roce 2025 dosáhla celková produkce přibližně sedmi milionů kusů dělostřelecké munice, minometných granátů a raket. Struktura výroby byla následující:
Intenzita využívání dělostřelecké munice se v průběhu války výrazně měnila. V prvních měsících ofenzivních operací na jaře 2022 ruské síly vypalovaly podle odhadů až kolem 60 tisíc granátů denně. Postupem času se tempo palby snížilo a ustálilo přibližně na 10 až 15 tisících výstřelů za den. Před začátkem invaze mělo Rusko k dispozici zásoby odhadované až na 20 milionů kusů různé dělostřelecké munice. Podstatná část těchto rezerv však byla v prvních dvou letech bojů spotřebována, což si následně vyžádalo úspornější nakládání se zbývajícími zásobami.
Britský deník Financial Times k tématu dodal, že navzdory relativně malé velikosti je estonská zpravodajská služba dlouhodobě považována za jednu z nejkompetentnějších institucí při získávání utajovaných informací o Rusku, které pobaltský stát vnímá jako svého hlavního strategického protivníka.
Podle zprávy stála ruské ozbrojené síly výroba a nákup munice v roce 2025 přibližně jeden bilion rublů, tedy asi 10,6 miliardy eur (zhruba 263 miliard korun). Jednotkové náklady přitom zůstávají relativně nízké. Starší model 152mm granátu vychází ve státních zakázkách na méně než 100 tisíc rublů (přibližně 1050 eur, tedy asi 26 tisíc korun), což je několikanásobně méně než cena srovnatelné 155mm munice vyráběné v západních zemích.
Nízké ceny jsou podle dokumentu dosaženy na úkor ziskovosti státních podniků, které jsou závislé na pravidelných dotacích a další státní podpoře.
Vedle domácí výroby Rusko od roku 2023 dováží munici z Íránu a Severní Koreje. Celkový objem dovozu je odhadován na pět až sedm milionů kusů. Podle ukrajinských odhadů tvořila severokorejská munice ve druhé polovině roku 2025 přibližně polovinu ruské dělostřelecké spotřeby na ukrajinské frontě.
Zpráva konstatuje: „Rusko s vysokou pravděpodobností obnoví část svých strategických zásob dělostřelecké munice, fakticky se tak připravuje na další válku, i přesto, že jeho agrese proti Ukrajině pokračuje.“
Významnou roli v ruském sektoru výbušnin hraje společnost Spetskhimiya, která je dceřinou firmou státního konglomerátu Rostec a sdružuje zhruba desítku výrobních podniků po celé zemi.
Před válkou byla výroba střelného prachu téměř plně závislá na dovozu bavlněné celulózy ze střední Asie. Od roku 2023 Rusko pracuje na výrobě nitrocelulózy z domácí dřevní a lněné celulózy. Podle estonské rozvědky se tyto snahy pravděpodobně podařily.
„Ruský průmysl výbušnin s vysokou pravděpodobností snížil svou závislost na dovážených surovinách, přesto však v jeho dodavatelských řetězcích přetrvávají významná slabá místa,“ uvádí zpráva.
Jedním z hlavních úzkých míst zůstává výroba kyseliny dusičné a takzvaného „melange“, tedy směsi kyseliny dusičné a sírové. Melange se vyrábí pouze v chemickém závodě Berezniki vlastněném společností Uralchem. Koncentrovaná kyselina dusičná se produkuje zde a také v závodě společnosti EuroChem v Novomoskovsku. Případné narušení výroby v těchto závodech by podle zprávy mohlo způsobit vážné problémy v celém výrobním řetězci munice.
Zpráva rovněž upozorňuje na rychlý rozvoj bezpilotních prostředků v ruských ozbrojených silách.
„Rusko vytváří velké množství jednotek bezpilotních systémů napříč všemi složkami a druhy svých ozbrojených sil, přičemž prioritu mají jednotky bezpilotních vzdušných prostředků,“ konstatuje dokument.
Podle estonské rozvědky jsou ruský obranný i civilní sektor pravděpodobně schopny dodat dostatek bezpilotních systémů k vybavení nových jednotek. Masové nasazení dronů má posílit schopnosti v oblasti průzkumu, námořních úderů, nepřímé palby i přesných zásahů.
Zpráva současně upozorňuje na širší bezpečnostní dopady: „V jakémkoli budoucím konfliktu s Ruskem musí být spojenci připraveni čelit protivníkovi, který nasazuje bezpilotní systémy ve velkém rozsahu, na strategické, operační i taktické úrovni, na zemi, ve vzduchu i na moři.“ Pro Severoatlantickou alianci z toho pak vyplývá konkrétní úkol: „Pro NATO je dosažení průlomu v obraně proti bezpilotním vzdušným prostředkům zásadní k tomu, aby se jednoduché, masově vyráběné ruské drony staly neúčinnými.“
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
