Zahraniční média přinesla informace o pokračujících dodávkách francouzských stíhaček Mirage 2000-5F na Ukrajinu. Téma se znovu dostalo do centra pozornosti po nedávném setkání prezidentů Volodymyra Zelenského a Emmanuela Macrona. Obě strany projednávaly rozšíření letecké flotily i další společné kroky v oblasti obrany.
V Paříži se setkal ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, aby projednali další kroky v oblasti obrany. Jedním z klíčových témat byla možnost rozšíření ukrajinské flotily Mirage 2000-5F, spolupráce na výrobě a investicích do záchytných dronů a také diplomatická koordinace. Prezident Zelensky ve svém oficiálním prohlášení na kanálu Telegram uvedl: „Mluvili jsme o možnosti rozšířit naši leteckou flotilu o další stíhačky Mirage, stejně jako o společné výrobě a investicích do záchytných dronů. Společně s Francií děláme vše pro to, abychom lépe chránili ukrajinské nebe. Doufáme, že v blízké budoucnosti budou přijata dobrá rozhodnutí.“
Ukrajinské vzdušné síly vůbec poprvé využily francouzské stíhací letouny Mirage 2000-5F 7. března 2025 k obraně proti ruským raketám a bezpilotním prostředkům. Tyto moderní stroje doplnily stávající flotilu ukrajinských letadel složenou z amerických F-16, sovětských MiG-29 a Su-27. Mirage 2000-5F se tímto krokem zařadily do první linie obrany ukrajinského vzdušného prostoru.
První zmínky o poskytnutí stíhaček Mirage 2000-5F Ukrajině zazněly v červnu 2024, kdy prezident Macron oznámil jejich plánované předání a výcvik ukrajinských pilotů. V říjnu téhož roku pak francouzské ministerstvo obrany upřesnilo, že bude dodáno šest upravených letounů. Výcvik probíhal na letecké základně Nancy, a to za využití cvičných strojů Mirage 2000B. První kusy dorazily na Ukrajinu počátkem roku 2025, zbytek byl předán do konce prvního čtvrtletí.
Francouzský prezident Macron v březnu 2025 také zmínil možnost získání Mirage 2000 od „třetích zemí, které je provozují“. Z hlediska dostupnosti přicházejí v úvahu především státy jako Katar a Spojené arabské emiráty, které postupně vyřazují Mirage 2000 ve prospěch novějších stíhaček Rafale.
Naopak státy jako Peru, Tchaj-wan, Indie a Egypt jsou považovány za málo pravděpodobné dárce kvůli svým operačním potřebám nebo plánům posílit vlastní flotilu Mirage. Určitý potenciál představuje Řecko, které Mirage 2000-5 stále provozuje.
Mirage 2000-5F je letoun, který byl původně navržen jako čistě stíhací pro získání vzdušné převahy, avšak díky pozdějším modernizacím získal plnohodnotné víceúčelové schopnosti. Dosahuje maximální rychlosti až Mach 2,2 a jeho operační výška činí 15 240 metrů. Klíčovým prvkem jeho výbavy je radar Thales RDY, který umožňuje současné sledování a navádění na více cílů.
Výzbroj tvoří střely MICA s duálním systémem navádění – jak infračerveným, tak elektromagnetickým – což zajišťuje flexibilitu při různých typech vzdušných soubojů. Pro ukrajinské nasazení byly stroje upraveny tak, aby mohly nést také dálkově naváděné střely SCALP-EG a přesně naváděné pumy AASM Hammer. Ochranu letounu zajišťuje komplexní elektronická výbava zahrnující systém včasného varování SERVAL, aktivní rušičku SABRE a výmetnice klamných cílů SPIRALE. Díky těmto úpravám jsou Mirage 2000-5F schopné efektivně operovat jak v misích vzduch-vzduch, tak i při útocích na pozemní cíle v náročném bojovém prostředí.
Francouzské letectvo nadále provozuje verze Mirage 2000D a 2000-5F. Do roku 2035 plánuje udržovat flotilu 45 letadel Mirage po boku 180 moderních Rafale.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám