Nedávné výpadky v dodávkách ropy a plynu, vyvolané konfliktem v Hormuzském průlivu, by měly sloužit jako lekce pro celý svět. Řekl to Liu Zhenmin, zvláštní vyslanec Číny pro klimatickou změnu. Tyto události by podle něj měly vést země k urychlení energetické transformace.
Během panelové diskuse na Světovém ekonomickém fóru v čínském Ta-lienu Liu uvedl, že ačkoliv některé státy na energetickou krizi reagovaly dočasným návratem k uhlí, toto řešení není dlouhodobě udržitelné. „Z dlouhodobého hlediska musí země zrychlit energetickou transformaci, aby si zajistily jistotu dodávek energie,“ prohlásil.
Jako příklad funkční strategie uvedl Čínu, která se zaměřila na diverzifikaci svého energetického sektoru. Čína podle něj dokázala ochránit své spotřebitele před nedostatkem energií během několikaměsíční blokády Hormuzského průlivu, přestože je největším světovým dovozcem ropy a plynu. Liu v této souvislosti poukázal na rozdílnou situaci v Indii, kde nedostatek energie vedl k veřejným nepokojům a způsobil ztráty místním rafinériím, které musely absorbovat cenové nárůsty, aby uchránily spotřebitele.
Peking v současnosti disponuje rozsáhlou infrastrukturou pro větrnou a solární energii, systémy pro skladování energie v bateriích a širokým využitím elektromobility. Čína však zároveň zůstává největším těžařem uhlí na světě.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?