Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil údaje o mírách zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity za září 2024. Podíl zaměstnaných osob ve věku 15–64 let dosáhl 74,9 %, přičemž míra zaměstnanosti mužů činila 80,7 % a žen 68,8 %. Celková míra nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 0,2 procentního bodu na 2,9 %.

Nedávný průzkum České asociace pojišťoven a Hospodářské komory odhalil, že 56 % Čechů má obavy o financování zdravotnictví. Dlouhé čekací lhůty a omezená dostupnost péče, které poukazují na nedostatek financí, jsou hlavními problémy, které respondenti zaznamenávají. Až 65 % z nich vnímá zpoplatňování zdravotnictví. Tito respondenti by byli ochotni platit, pokud by to nebylo povinné a umožnilo by jim to vybrat si pohodlnější metodu vyšetření nebo léčby.

Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzrostl ve třetím čtvrtletí 2024 mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 1,3 %, jak vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí rostla rychleji, než se očekávalo. Nicméně vyhlídky na další vývoj zůstávají kvůli řadě rizik stále nejasné. Kromě slabé spotřebitelské důvěry hrozí také dopady zvýšených celních tarifů v případě opětovného zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a narůstající obchodní napětí s Čínou. Informovala o tom agentura Reuters.

Evropská unie a Čína se dohodly, že brzy zahájí další jednání o možných alternativách k clům na elektromobily vyráběné v Číně. Přesto však přetrvávají výrazné rozdíly v jejich přístupu. Informovala o tom agentura Reuters.

Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu připravilo sérii čtyř opatření, která by mohla ušetřit státnímu rozpočtu značné prostředky v letech 2025–2030. Tato opatření se zaměřují na snížení dotací zejména pro fotovoltaické elektrárny s výkonem nad 30 kW připojené v letech 2009 a 2010, které jsou podle ministerstva finančně překompenzovány.

Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem 241 miliard Kč a zahrnuje rekordní investice do dopravní infrastruktury, navýšení financí na vzdělávání, vědu i obranu a také výdaje na řešení škod způsobených zářijovými povodněmi. Mimořádné povodňové výdaje by však neměly vstupovat do strukturálního schodku. Jeho snižování by tak v roce 2025 mělo pokračovat tempem 0,5 % HDP.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) se hrubý domácí produkt (HDP) České republiky po loňském poklesu o 0,1 % letos zvýší o 1,1 %. Pro příští rok MMF očekává růst české ekonomiky o 2,3 %. Přesto Česká republika v letošním roce vykáže nejslabší hospodářský růst ze zemí Visegrádské skupiny (V4). Podle odhadu měnového fondu se v Maďarsku letos zvýší HDP o 1,5 %, na Slovensku o 2,2 % a v Polsku dokonce o 3 %.

Jak vyplývá z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, od začátku roku do konce září 2024 bylo v České republice založeno 22 556 nových firem, což je nejvíce od roku 2018. Tento výrazný nárůst odráží rostoucí podnikatelskou aktivitu a důvěru v ekonomiku. Podnikatelé využívají nové příležitosti na trhu a investují do rozvoje svých podniků.

Na konci třetího čtvrtletí dosáhl český státní dluh rekordní výše 3 334 miliard Kč, což představuje nárůst o 223,1 miliard Kč od začátku roku. Každý občan České republiky tak teoreticky dluží 306 460 Kč. Míra zadlužení se zvýšila na 42,3 % HDP, což je o 1,5 procentního bodu více než na začátku roku.