Růst ekonomiky eurozóny předčil očekávání, vyhlídky však zůstávají slabé kvůli rizikům z USA a Číny
Ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí rostla rychleji, než se očekávalo. Nicméně vyhlídky na další vývoj zůstávají kvůli řadě rizik stále nejasné. Kromě slabé spotřebitelské důvěry hrozí také dopady zvýšených celních tarifů v případě opětovného zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a narůstající obchodní napětí s Čínou. Informovala o tom agentura Reuters.
Podle údajů Eurostatu vzrostl hrubý domácí produkt 20 zemí používajících euro ve třetím čtvrtletí o 0,4 % oproti předchozímu čtvrtletí, čímž překonal očekávání analytiků, kteří předpokládali růst jen 0,2 %. Přesto však ekonomika vykazuje známky křehkosti – průmyslová výroba zůstává v recesi a spotřeba domácností vzrostla jen minimálně. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl HDP eurozóny o 0,9 %, což je zrychlení oproti předchozím 0,6 %, ale stále nedosahuje tempa růstu, které ekonomové považují za přirozené pro stabilní rozvoj bez krizí nebo potřeby podpůrných stimulů.
Největším překvapením bylo Německo, největší ekonomika eurozóny, kde růst dosáhl 0,2 % díky vyšší spotřebě veřejného i soukromého sektoru. Tento výsledek je lepší než predikce mnoha odborníků, kteří očekávali recesi vzhledem k problémům v rozsáhlém německém průmyslovém sektoru.
Odolnost vůči ekonomickému tlaku překvapivě ukázaly i Francie a Španělsko, celkové výsledky však naznačují, že eurozóna nadále zaostává za Spojenými státy, jejichž ekonomika se v posledních dekádách rozvíjela stabilněji. Tento rozdíl mezi eurozónou a Spojenými státy se navíc v posledních letech stále více prohlubuje.
