Policie požádala Sněmovnu o vydání šéfa SPD Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Jde o plakáty, které loni v létě využil před krajskými volbami. Ty na několik dní umístil na Václavské náměstí při natáčení svého klipu. Smysl akce byl jasný – vyvolat kontroverzi a šokovat. Kroky policie mu pak přinesou ovoce i podruhé.

Evropské volby ukázaly, že na české politické scéně dochází ke změnám. Koalice Přísahy a Motoristů přesáhla 10 % a získala dva mandáty. Hlavní podíl na tomto úspěchu má influencer Filip Turek, který dokázal oslovit nové voliče a spojit je s malou, ale stabilní podporou fanoušků Roberta Šlachty. A aktuální průzkumy ukazují, že samotní Motoristé se pohybují okolo 5 %, Šlachtovo hnutí zaostává okolo 3 %. Je očividné, že v jejich spojení se nachází potenciál vstupu do Sněmovny v příštím roce. Stane se to?

Rumunsko 24. listopadu 2024 uspořádalo první kolo prezidentských voleb, ve kterých se hledá nástupce současného prezidenta Klause Iohannise. Ten po dvou volebních obdobích již nemůže znovu kandidovat. Výsledky hlasování přinesly překvapení, zejména díky úspěchu kandidáta krajní pravice.

V druhém kole moldavských prezidentských volbách, které se konaly 3. listopadu 2024, zvítězila obhajující proevropská a prozápadní politička Maia Sanduová. Rozhodující pro její úspěch byly hlasy moldavských voličů žijících v zahraničí, které Sanduové přinesly potřebný náskok nad jejím protikandidátem, bývalým generálním prokurátorem Alexandrem Stoianogloem, jenž kandidoval za Stranu socialistů Moldavské republiky.

Parlamentní volby, které se v Gruzii konaly 26. října 2024, se dostaly pod drobnohled poté, co prokuratura zahájila vyšetřování na základě obvinění opozice, že volby byly zmanipulovány ve prospěch vládnoucí strany Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová, která opakovaně uvedla, že výsledky byly zfalšovány, aby zajistily vítězství vládní strany, odmítla, že by měla předkládat důkazy. O situaci informovala agentura Reuters a AFP.

O víkendu se v Olomouci konal celostátní sjezd KDU-ČSL, který přinesl významné změny v čele strany. Delegáti si 19. října zvolili nové vedení, včetně předsedy. Po bezmála pěti letech se do čela lidovců vrátil Marek Výborný, který ve druhém kole tajné volby porazil dosavadního předsedu Mariana Jurečku. Výborný zároveň obdržel mandát k jednání o předvolební spolupráci s ODS a TOP 09 v rámci koalice Spolu.

O víkendu se v Rakousku konaly parlamentní volby do 28. národní rady, což je dolní komora rakouského dvoukomorového parlamentu. Volební účast dosáhla 78 %, což znamenalo nárůst o 2,4 procentního bodu oproti předchozím volbám. Výsledky přinesly výrazné změny v rozložení politické moci v zemi a odhalily posuny v podpoře jednotlivých stran.

Pavel Fischer je jediným kandidátem, který ve volbách zvítězil již v prvním kole. V ostatních volebních okrscích je ale situace jiná a kromě Prahy 4 lze i v druhém kole očekávat velmi těsné výsledky. Jen málo neúspěšných kandidátů navíc podpořilo ty úspěšné.

V letošních krajských volbách dominovalo opoziční hnutí ANO, které stejně jako před čtyřmi lety vyhrálo v deseti ze třinácti krajů. Vládní strany vedené současnými hejtmany uspěly ve třech krajích. V Jihočeském kraji zvítězila ODS v čele s Martinem Kubou, v Jihomoravském kraji koalice Spolu s Janem Grolichem (KDU-ČSL) a v Libereckém kraji Starostové pro Liberecký kraj Martina Půty.

Podle průzkumu agentury Median by v srpnu volby ovládlo hnutí ANO s podporou 32,5 % voličů. Na druhém místě by skončila ODS s 13 %, následovaná SPD s 11 %. Do Poslanecké sněmovny by postoupili také Piráti a hnutí STAN, oba subjekty s 9,5 % hlasů.