Rumunsko rozhoduje o novém prezidentovi, první kolo voleb přineslo překvapení
Rumunsko 24. listopadu 2024 uspořádalo první kolo prezidentských voleb, ve kterých se hledá nástupce současného prezidenta Klause Iohannise. Ten po dvou volebních obdobích již nemůže znovu kandidovat. Výsledky hlasování přinesly překvapení, zejména díky úspěchu kandidáta krajní pravice.
Prezidentské volby v Rumunsku hrají zásadní roli nejen v rámci domácí politiky, ale i v utváření zahraničního postavení země. Vzhledem k poloprezidentskému uspořádání státu má prezident kromě ceremoniálních povinností výrazný vliv na klíčové oblasti, jako je zahraniční politika, obrana státu nebo jmenování soudců. Podle expertů a médií, včetně agentury Reuters, je tato funkce v rumunském systému proto jedním z nejvýznamnějších politických postů.
Do prezidentského klání se přihlásilo celkem 13 kandidátů. Volební kampaň se zaměřila především na otázky týkající se rostoucích životních nákladů, což je téma, které trápí Rumunsko jako zemi s nejvyšším podílem obyvatel ohrožených chudobou v Evropské unii. Výsledky prvního kola přinesly překvapení. Podle agentury Reuters získal krajně pravicový nezávislý kandidát Calin Georgescu, 62letý bývalý diplomat, 22,9 % hlasů. Druhou příčku obsadila bývalá novinářka a šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko, 52letá Elena Lasconi, která získala 19,16 %.
Překvapivý vzestup krajní pravice
Průzkumy přisuzovaly Georgescovi přibližně 5 % hlasů, a v dřívějších fázích kampaně dokonce téměř nezaznamenal podporu. Výsledek prvního kola tak vyvolal otázky ohledně jeho nečekaného úspěchu. Podle politologa Sergia Miscoia z Babeș-Bolyai University mohly sehrát roli nespolehlivé průzkumy, ale také jeho ostrý postoj vůči Ukrajině. „Na základě Georgescovy rétoriky vůči Ukrajině, rozdílu mezi průzkumy a výsledkem nemůžeme vyloučit určité vlivy,“ uvedl Miscoiu pro agenturu Reuters.
Současný premiér mezi kandidáty
Nutno podotknout, že do prezidentského úřadu kandidoval i sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu. Přestože se původně očekávalo, že postoupí do druhého kola, situace se změnila po sečtení hlasů odevzdaných v zahraničí. Ty nakonec rozhodující místo zajistily Lasconi, která tak bude čelit Georgescovi.
Dopady na vztahy s Ukrajinou a NATO
Rumunsko se od začátku války na Ukrajině stalo klíčovým partnerem NATO v regionu. Na jeho území došlo ke zvýšení přítomnosti aliančních jednotek, přičemž hlavní rámcovou zemí je Francie za přispění Belgie, Portugalska, Polska, Spojených států, Lucemburska a Severní Makedonie. Vzdušný prostor Rumunska byl opakovaně narušen ruskými vojenskými objekty, což zdůraznilo význam národní bezpečnosti v současné politické debatě.
Georgescův postoj vůči Ukrajině však naznačuje možné oslabení dosavadní pro-ukrajinské politiky Rumunska. Jak uvedla agentura Reuters, výsledek voleb by mohl ohrozit dosavadní pevný postoj Bukurešti vůči ruské agresi.
Parlamentní volby a druhé kolo prezidentských voleb
Mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb, které je naplánováno na 8. prosince 2024, se 1. prosince uskuteční parlamentní volby. Ty rozhodnou o složení nové vlády, která bude klíčová pro spolupráci s novým prezidentem.
