Program Nová zelená úsporám (NZÚ) vyvolává nejistotu. Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) vyzvaly Ministerstvo životního prostředí, aby jasně potvrdilo pokračování této podpory pro bytové domy.

V lednovém průzkumu STEM potvrdily nejvyšší míru důvěry bezpečnostní složky, zejména Hasičský záchranný sbor, kterému důvěřuje 95 % občanů. Policie ČR (77 %), Armáda ČR (74 %) a městská policie (70 %) si rovněž udržují silnou pozici. Vysokou důvěru veřejnosti má také Česká národní banka (77 %) a obecní nebo městský úřad (75 %). Nadpoloviční podporu vykazují kontrolní a soudní instituce, například Česká obchodní inspekce (72 %), Nejvyšší soud (70 %) či Ústavní soud (65 %).

Od chvíle, kdy Pražský hrad zveřejnil SMS zprávy odeslané v noci z 26. na 27. ledna hradnímu poradci, se česká politika ocitla v ostrém střetu, který má konkrétní a nepřehlédnutelný důvod. Ministr zahraničí Petr Macinka nevybíravě tlačil na Hrad, aby prezident jmenoval Filipa Turka ministrem. Je přitom zřejmé, že jde o člověka, který je na tuto roli z mnoha důvodů naprosto nepřijatelný. 

Ministerstvo financí (MF) reaguje na vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR), podle něhož má být zrevidovaný návrh státního rozpočtu na rok 2026 v rozporu se zákonem kvůli překročení výdajových rámců. Resort zároveň odmítá i částku, kterou NRR uvádí jako rozsah překročení.

Norský parlament schválil financování pořízení nového raketového systému dlouhého dosahu z Jižní Koreje. Informaci přinesla veřejnoprávní stanice NRK.

Vláda se má 26. ledna zabývat parametry státního rozpočtu na rok 2026. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO 2011) uvedla, že na jejich základě pak Ministerstvo financí neodkladně připraví kompletní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 včetně všech zákonných příloh.

Podle údajů Českého statistického úřadu vykázal sektor vládních institucí ve třetím čtvrtletí roku 2025 deficit 25,4 mld. Kč, což odpovídá 1,2 % HDP. Meziročně se saldo zlepšilo o 6,2 mld. Kč. Míra zadlužení dosáhla 43,1 % HDP a meziročně klesla o 0,3 procentního bodu.

Kdo kdy vstoupil do koalice s Andrejem Babišem, ví, že nejde o partnerství, ale o přežití. Babiš se v koalicích nechová jako vyjednavač, ale jako predátor. Své spojence si postupně ochočí, oslabí a nakonec spotřebuje. První dějství tohoto předvídatelného dramatu jsme viděli už při skládání vlády. Teď, když je kabinet jmenován, přichází dějství druhé. Nejde přitom ani tak o promyšlený plán, jako spíš o instinktivní improvizaci v reakci na vznikající problémy. Výsledek je ale stejný: koaliční partneři ztrácejí tvář před vlastními voliči alarmujícím tempem. A přesně to v posledních dvou týdnech sledujeme na dvou případech, které budou pro další vývoj vlády určující.

Od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost změnový cenový výměr Energetického regulačního úřadu, který se promítne do nižších regulovaných cen elektřiny. Změna se dotkne domácností, firem i živnostníků, kteří již nebudou hradit poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie ve výši 495 Kč za MWh bez DPH. Opatření vychází z prosincového rozhodnutí vlády reagovat na vysoké tržní ceny elektřiny.

Nastupující vláda se ztotožňuje se záměrem obnovit daňové zvýhodnění tichého vína jako daru, avšak návrh zákona předložený Jihomoravským krajem považuje za legislativně problematický. Kabinet proto k předloze zaujal neutrální stanovisko a pověřil ministerstvo financí přípravou vlastního návrhu. Po jednání vlády to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní by opatření mohlo být začleněno do připravovaného zákona o znovuzavedení elektronické evidence tržeb, s níž vláda počítá od ledna 2027.