Evropská unie připravuje nový rozpočet na období 2028–2034 a s ním i debatu, která by neměla zůstat jen za zdmi bruselských institucí. Ve hře jsou téměř dva biliony eur, nové evropské příjmy i pokračování společného zadlužování. Otázka proto nezní, kolik bude EU utrácet, ale především kdo to nakonec zaplatí.

Modernizovaná globální dohoda mezi Evropskou unií a Mexikem navazuje na původní smlouvu z roku 2000 a má zjednodušit obchod, podpořit investice a zlepšit podmínky pro evropské firmy, včetně českých podniků působících na mexickém trhu.

Papež Leo XIV. v pondělí vydal svou dosud nejvýznamnější encykliku s názvem Magnifica humanitas (Vznešené lidstvo), ve které ostře vyzval k regulaci a „odzbrojení“ umělé inteligence.

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) v pořadu Poledne s Moravcem oznámil záměr navrhnout premiérovi Andreji Babišovi (ANO) odklad finálního rozhodnutí o složení národní delegace pro summit NATO v Ankaře. Původní termín, který premiér stanovil na 8. června, by se měl podle Macinky posunout až na druhou polovinu měsíce.

Příprava delegace na červencový summit Severoatlantické aliance v turecké Ankaře vyvolala dosud nejvýraznější střet mezi Hradem a vládním kabinetem. Prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze otevřeně deklaroval, že pokud vláda svým rozhodnutím z 8. června omezí jeho ústavní pravomoci v oblasti zastupování země navenek, obrátí se na Ústavní soud.

Nadcházející červencový summit NATO v turecké Ankaře se stává středobodem vnitropolitického sporu o složení české delegace i o způsob, jakým Česká republika prezentuje plnění svých spojeneckých závazků. Zatímco na politické úrovni přetrvává kompetenční neshoda mezi Hradem a Úřadem vlády, čerstvá data agentury NMS pro server Novinky naznačují, že většinová část veřejnosti se kloní k parlamentnímu modelu zastupování státu. Účast premiéra Andreje Babiše na summitu preferuje 57 % respondentů, zatímco prezidenta Petra Pavla by v delegaci rádo vidělo 47 % dotázaných.

Izraelské ministerstvo obrany oznámilo, že první tankerový letoun Boeing KC-46 určený pro izraelské letectvo úspěšně absolvoval svůj premiérový let ve Spojených státech. Stroj má být izraelským vzdušným silám předán přibližně za měsíc.

Izrael plánuje rozšířit své letectvo o dvě nové bojové perutě. Podle oznámení izraelského ministerstva obrany z 3. května 2026 má jít o další stroje F-35 od společnosti Lockheed Martin a letouny F-15IA od Boeingu. Zakázky jsou součástí dlouhodobého plánu modernizace armády.

Spojené státy zahajují novou bezpečnostní operaci v Hormuzském průlivu, jedné z klíčových tepen světového obchodu. Podle amerického velení má mise zajistit bezpečný průjezd obchodních lodí, zatímco část lodních společností čeká na konkrétnější informace.

Nizozemsko může získat 530 řízených střel AGM-114R2 Hellfire a související podporu v rámci možné zakázky za 200 milionů dolarů. Dodávka má posílit modernizaci nizozemských ozbrojených sil, jejich schopnost obrany i spolupráci se spojenci v NATO.