Tajné dohody: jak chtělo Rusko vycvičit čínské výsadkáře
Podle uniklých dokumentů, které zveřejnila hacktivistická skupina Black Moon a jejichž pravost ověřil britský think-tank Royal United Services Institute (RUSI), připravovalo Rusko v roce 2023 dodávku techniky a výcvik pro jednotky čínské armády. Podle RUSI jde o kapacity přímo relevantní pro případný konflikt o Tchaj-wan, přičemž uniklé smlouvy mají rozsah přibližně 800 stran.
Obsah uniklých dokumentů
Analýza RUSI vychází ze stovek stran smluvních dokumentů a příloh, podle nichž se Moskva v zásadě zavázala vybavit a vycvičit výsadkový prapor čínské armády. Navrhovaný balíček kombinoval lehká obrněná vozidla určená pro nasazení z transportních letadel, bezpilotní průzkumné a útočné prostředky, přesné padákové systémy pro cílené shozy zásilek a týmy instruktorů, jež měly předat postupy hromadných vícepaletových výsadků. Celá koncepce směřovala k vytvoření samostatného kombinovaného výsadkového uskupení, schopného vyskočit z IL-76, za krátký čas zformovat bojeschopné uskupení i pod nepřátelskou palbou a okamžitě zajistit předmostí pro navazující jednotky.
Připravené dodávky
Podle dohod se Rusko zavázalo poskytnout:
- 37 BMD-4M (lehké obojživelné výsadkové vozidlo s kanónem ráže 100 mm a automatickým kanónem ráže 30 mm),
- 11 Sprut-SDM1 (lehké obojživelné samohybné protitankové dělo s kanónem 125 mm),
- 11 BTR-MDM „Rakushka“ (obrněné transportéry pro výsadkové jednotky),
- několik velitelských vozidel Rubin a KSHM-E.
Všechny stroje měly být vybaveny čínskými komunikačními a velitelskými systémy, jejichž kompatibilitu s ruskou elektronikou musela Moskva ověřit. Součástí smluv byl rovněž výcvik čínského praporu ve využívání této techniky.
Specializované vybavení
Dohody počítají i s dodávkou speciálních padákových systémů Dalnoljot (určených pro shoz nákladu do 190 kg z výšky až 9,7 km, s dosahem 30–80 km podle hmotnosti), umožňujících přesné zásobování výsadkových sil v týlu protivníka.
Širší souvislosti
Historicky se Moskva zdráhala exportovat do Číny technologie, které považovala za svou přednost, kvůli obavám z jejich kopírování. Podle RUSI však Kreml vnímá případnou čínskou invazi na Tchaj-wan a následné rozdělení světového hospodářského řádu jako příležitost. Spolupráce v oblasti výsadkových kapacit by měla upevnit pozici Ruska jako dodavatele klíčových surovin a vojensko-průmyslové kapacity pro Peking.
Současné čínské kapacity
RUSI zároveň upozorňuje, že Čína již provozuje vlastní vzduchem přepravitelná obrněná vozidla, která je schopna shazovat z transportních letounů Y-20. Od roku 2025 navíc armáda nasadila řadu nových výsadkových prostředků srovnatelných s těmi ruskými. To naznačuje, že čínská strana disponuje obdobnými schopnostmi i bez ruského transferu, a význam případné spolupráce tak může spočívat spíše v taktickém výcviku a přenosu know-how než ve zcela nové technice.
