Včerejší jednání vlády Andreje Babiše (ANO) přineslo několik klíčových rozhodnutí. Financování České televize a Českého rozhlasu se má podle vládního návrhu změnit. Kabinet schválil návrh zákona, který počítá se zrušením koncesionářských poplatků a jejich nahrazením příspěvkem ze státního rozpočtu.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) upozornil, že Česko zatím nemá dostatečně připravené podmínky pro efektivní výstavbu vysokorychlostních tratí. Za hlavní problémy označil nevyřešené financování, chybějící dohody se sousedními státy a nedostatečně doložené přínosy celého projektu.

Kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v roce 2025 ukázaly, že vysoké veřejné investice často nepřinášejí odpovídající výsledky. Ve výroční zprávě úřad uvedl, že v roce 2025 dokončil 32 kontrol a u 142 subjektů prověřil majetek a peněžní prostředky státu za více než 96 miliard korun.

Podle tiskové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se navzdory investicím přesahujícím 50 miliard korun do projektů digitalizace veřejné správy v letech 2020 až 2024 nepodařilo naplnit původní záměr, aby od února 2025 byly služby státu plně digitalizované a občané měli právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto termínu se podařilo plně digitalizovat pouze 18 % agendových služeb.

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ukázala, že výsledky výzkumných projektů financovaných z programu DOPRAVA 2020+ se ne vždy daří převádět do praktického využití. Přestože stát na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v dopravě vyčlenil téměř dvě miliardy korun, příjemci od ledna 2020 do konce dubna 2025 využili 1,7 miliardy korun a dosažené výstupy se v některých případech v praxi neuplatnily.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se digitalizaci konzulárních služeb v letech 2016–2025 nepodařilo realizovat v souladu s původními plány. Informační systémy Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra zůstávají nedostatečně propojené, což v praxi znamená nutnost opakovaného ručního přepisování dat, tisku elektronických dokumentů i využívání kurýrních služeb při vyřizování víz a cestovních dokladů.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na své druhé prosincové schůzi schválila novou systemizaci služebních a pracovních míst, která od ledna 2026 povede ke zrušení 322 úřednických pozic v rámci Úřadu vlády a jednotlivých ministerstev. Největší úpravy se týkají Úřadu vlády (o 100 míst méně), Ministerstva financí (57 míst) a Ministerstva průmyslu a obchodu (41 míst). Kabinet zároveň projednal návrhy legislativních změn, včetně úpravy jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil EU report 2025, který hodnotí využívání evropských prostředků v Česku. Zpráva konstatuje, že dotace byly rozptýleny do desetitisíců malých projektů bez strategického významu, což nevedlo k trvalému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti. Nepodařilo se ani snížit regionální rozdíly mezi českými regiony a průměrem EU.

Stát v letech 2021–2023 investoval prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř 30 miliard korun do výzkumu, vývoje a inovací. Přesto Česká republika zůstává v evropském srovnání mezi „mírnými inovátory“. Počet patentů v projektech TA ČR klesl z 113 v roce 2019 na 65 v roce 2023. Citovanost výsledků základního výzkumu v renomovaných publikacích nedosahuje ani poloviny evropského průměru.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2024 odhalil zásadní problémy v oblasti využívání dotací a veřejných prostředků. Státní dotační systém v České republice se i nadále zaměřuje spíše na formální splnění požadavků než na podporu projektů s konkrétním přínosem pro společnost. Tato praxe významně brzdí rozvoj regionů a konkurenceschopnost země.