V době ekonomické nejistoty se investoři stále více obracejí k tradičním uchovatelům hodnoty, jako je zlato, ale i k moderním alternativám, jako je např. bitcoin. Zlato je dlouhodobě považováno za stabilní investici, která chrání před inflací a ekonomickými výkyvy. Naopak bitcoin, známý svou vysokou volatilitou, nabízí potenciál vysokých výnosů, ale také vyšší riziko. Aktuální cena zlata se pohybuje kolem 2 562 USD za unci, což je v přepočtu kolem 82 461 USD za kilogram, zatímco cena bitcoinu nedávno překonala magickou hranici 90 000 USD.

Skupina ČEZ oznámila zvýšení celoročního výhledu zisku po dosažení provozního zisku před odpisy (EBITDA) ve výši 100 miliard Kč za tři čtvrtletí, což představuje meziroční nárůst o 5 miliard Kč. Tento růst je přičítán zejména ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby v ČR.

Milion a 350 tisíc korun získá Liberec od firmy Grandezza Building jako investiční příspěvek na rozvoj okolí u plánovaného bytového domu v Hrazené ulici. Pro Liberec je to výrazný posun v jednání s developery. V minulosti totiž město na jejich stavby následnými a často vynucenými investicemi většinou doplácelo. Díky schváleným zásadám pro developery o investičním příspěvku je v současné době situace opačná. Město tak má rozjednanou například u developerského projektu na území bývalé Textilany stavbu školky, která by měla být posléze převedena na město, za zhruba 55 milionů korun.

Strach, že ztratím vydělané peníze, euforie z rychlých zisků, přehnaná reakce na negativní zprávy – to jsou příklady situací, ve kterých investoři často dělají unáhlené kroky. Realita investování je však mnohem složitější. Za růstem či poklesem hodnoty aktiv stojí mnoho faktorů, které investoři často přeceňují nebo naopak podceňují.

Předseda vlády České republiky Petr Fiala se dnes vydá na oficiální návštěvu Srbska. Na pracovní cestě jej doprovodí delegace českých podnikatelů a během svého pobytu se premiér setká se srbským premiérem Milošem Vučevićem i prezidentem Aleksandarem Vučićem. Hlavním cílem setkání je prohloubení hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi a diskuse o otázkách spojených s nelegální migrací.

Probíhající novela energetického zákona tzv. Lex OZE III se kvůli množství pozměňovacích návrhů načtených ve druhém čtení proměnila na obrovské drama, a to především pro sektor obnovitelných zdrojů. Na jedné straně se volá po legislativním ukotvení udržovací podpory pro stávající uhelné zdroje a podporu pro výstavbu potřebných nových plynových zdrojů. Na druhé straně plánuje Ministerstvo financí bezprecedentní škrtání podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE), což nejenže vzbuzuje rozsáhlou kritiku, ale navíc odporuje právu EU a předchozím soudním rozhodnutím. Tento krok je obhajován jako úspora na nepopulárních dotacích, ale má skutečně potenciál zachránit český státní rozpočet?

Malé obce v České republice, které tvoří více než polovinu všech sídel, ale obývá je pouze 9 % obyvatel, vykazují pozoruhodné ekonomické výsledky. Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau malé obce hospodaří s přebytkem a mají vyšší míru úspor i investic. V roce 2023 dosáhly celkové obecní příjmy (bez Prahy) 352 miliard Kč, z čehož 9 % připadlo na malé obce.

Průzkum investiční platformy InvestBay ukázal, že téměř 7 z 10 mladých Čechů pravidelně investuje, zatímco starší generace za nimi v tomto ohledu zaostává. Generace Z (18–26 let) se vyznačuje větší ochotou riskovat a sází na nové technologie. Naopak, mezi českými Baby boomery (54–65 let) investuje přibližně polovina.

Olomoucká teplárna přestane spalovat uhlí dřív, než původně předpokládala. Rozsáhlou dekarbonizaci za více než 4 miliardy korun hodlá ukončit o rok dřív už v roce 2028. Městu a jeho obyvatelům to přinese snížení emisí až o třetinu. Teplárna patří do skupiny Veolia a je klíčovým dodavatelem tepla a teplé vody pro Olomouc.

Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem 241 miliard Kč a zahrnuje rekordní investice do dopravní infrastruktury, navýšení financí na vzdělávání, vědu i obranu a také výdaje na řešení škod způsobených zářijovými povodněmi. Mimořádné povodňové výdaje by však neměly vstupovat do strukturálního schodku. Jeho snižování by tak v roce 2025 mělo pokračovat tempem 0,5 % HDP.