Spotřebitelské ceny v dubnu podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) mírně vzrostly. Meziročně inflace dosáhla 2,5 %. Oproti březnu byly ceny vyšší o půl procenta. Dubnový vývoj tak ukazuje na mírné zrychlení růstu cen.

Zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) je ve hře, ale v květnu zřejmě ještě nenastane. Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler varuje před proinflačními riziky plynoucími z geopolitické krize, která už nyní prodražuje paliva. Zatímco ekonomický růst kvůli slabému výkonu Německa i nižším investicím pravděpodobně zaostane za očekáváním, centrální banka nasazuje nové modely, aby lépe odhadla budoucí vývoj v nejisté době.

Napětí na Blízkém východě se rychle propsalo i do českého hypotečního trhu. Podle aktuálních dat vzrostly sazby nejvýrazněji od léta 2022 a splátky úvěrů se zvyšují o stovky korun. Naděje na levnější hypotéky tak prozatím ustupují rostoucí nejistotě na globálních trzích.

Spotřebitelské ceny v Česku v březnu 2026 podle předběžného odhadu meziročně vzrostly o 1,9 %. Oproti únoru se cenová hladina zvýšila o 0,6 %. Konečné hodnoty zveřejní Český statistický úřad 14. dubna 2026.

České hospodářství v roce 2025 zrychlilo tempo růstu, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 2,6 %, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika vzrostla oproti předchozím třem měsícům o 0,6 % a meziročně rovněž o 2,6 %. K lepšímu výsledku přispěla především domácí poptávka, kterou podpořil růst reálných mezd a postupné zklidnění inflace.

Bankovní rada České národní banky ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 3,5 %. Pro zachování úrokových sazeb hlasovalo všech sedm členů rady. Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž dvouprocentního cíle a v únoru 2026 meziročně zpomalila na 1,4 %, což představuje nejnižší úroveň za posledních deset let. Podle prognózy ČNB by letos měla celková inflace zůstat pod dvěma procenty, v příštím roce pak v těsné blízkosti cíle.

Češi se čím dál více snaží zhodnocovat své úspory. Zatímco před dvěma lety investovalo 41 % populace, letos už je to 55 %. Peníze nechává pracovat dokonce více než osm z deseti lidí. Investice přitom většina hodnotí jako ziskové – ztrátu přiznávají jen 4 % Čechů.

Česká národní banka sleduje dopady zdražování ropy a dalších komodit, k němuž došlo v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Podle ředitele sekce měnové Petra Sklenáře vstoupila česká ekonomika do roku 2026 z hlediska inflace v příznivé kondici. Meziroční inflace v lednu činila 1,6 procenta a v únoru 1,4 procenta, tedy zůstala pod dvouprocentním cílem. To podle něj dává ekonomice určitou rezervu i při současném proinflačním tlaku.

Většina Čechů nemá dostatečnou finanční rezervu a při nenadálém výpadku příjmu by musela během pár týdnů razantně omezit své výdaje. Přesto se část domácností snaží chránit své úspory před znehodnocováním prostřednictvím investic. Drtivou většinu peněz ale dál drží na běžných a spořících účtech. Aktuální průzkum agentury Ipsos pro společnost ČPP Servis ukazuje, že český investor není hnaný touhou po rychlém zisku, ale spíše obavou z inflace a nejistoty, zda se rozhoduje správně.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda ve 4. čtvrtletí 2025 částky 52 283 Kč. Meziročně vzrostla o 7,4 % a po zohlednění inflace ve výši 2,2 % se reálně zvýšila o 5,1 %. Medián mzdy činil 45 523 Kč, což představuje meziroční růst o 8,8 %. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 23 282 Kč a 89 006 Kč. Po sezónním očištění vzrostla průměrná mzda oproti předchozímu čtvrtletí o 1,8 %.