Bylo zahájeno meziresortní připomínkové řízení k návrhu aktualizací Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem. Tato aktualizace reflektuje změny od posledních revizí v letech 2017 a 2019 a zaměřuje se na nové strategické cíle v oblasti jaderné energetiky. Hlavními tématy aktualizace jsou příprava na výstavbu hlubinného úložiště pro radioaktivní odpad, harmonogram výstavby nových jaderných zdrojů a podpora rozvoje malých a středních modulárních reaktorů.

Evropská komise navrhla uvolnit 100 miliard eur na podporu bezemisní výroby v EU v rámci tzv. Clean Industrial Deal – nového průmyslového plánu zaměřeného na zjednodušení pravidel státní podpory, urychlení veřejných zakázek a posílení konkurenceschopnosti evropských podniků. Tento krok má být odpovědí na stále silnější kritiku Green Dealu. Informovala o tom agentura Reuters.

Nejnovější údaje Evropské komise ukazují, že v EU je v současné době více než 700 milionů nepoužívaných mobilních telefonů. Při odhadované průměrné hodnotě 200 EUR na jedno zařízení představují tyto nevyužité zásoby hodnotu 140 miliard EUR, tedy 3,5 bilionu korun. Tato ohromující čísla zároveň poukazují na obrovský potenciál pro hospodářskou obnovu a ekologickou udržitelnost, který lze využít prostřednictvím cirkulární ekonomiky.

Šok, který vyvolávají v Evropě dříve těžko představitelné výroky amerického prezidenta, nechávají představitele washingtonského establishmentu chladnými. Snaží se před námi (středo)Evropany předstírat soucit, ale zlomový summit v Saúdské Arábii a neočekávaná vyjádření na adresu prezidenta Zelenského jsou jen další v řadě excentrických kroků staronového prezidenta, které nezajímají nejen běžného amerického voliče, ale ani prominentní insidery amerického byznysu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na pondělí mimořádný summit evropských lídrů k diskusi o válce na Ukrajině. Setkání přichází v reakci na změny v přístupu Spojených států ke konfliktu a s tím spojené bezpečnostní hrozby pro Evropu. Na jednání dorazí nejvyšší představitelé několika evropských států i vrcholní představitelé EU a NATO. O této události a jejích možných dopadech informují zahraniční i tuzemská média.

Dle metodiky MPSV vzrostl v Česku podíl nezaměstnaných v lednu 2025 na 4,3 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2017, s výjimkou období ovlivněného pandemií. Počet nezaměstnaných se meziměsíčně zvýšil o 14 038 na 320 516, zatímco počet volných pracovních míst meziměsíčně klesl o 163 250 na 83 323 míst.

Německo, Francie, Itálie: Tyto tři největší evropské ekonomiky tvoří zhruba polovinu unijní populace i polovinu jejího hospodářského výkonu. Pokud jsou právě ony v problémech, je v problémech celá Evropa. Obzvláště pak malé otevřené ekonomiky spoléhající na přeshraniční toky zboží, služeb i kapitálu. Situace je o to komplikovanější, neboť každá ze zemí je ochořena trochu jinak. Zatímco Německo sýpe ekonomicky, Francie je nemocná rozpočtově a Itálie pak trpí víceméně obojím.

Polsko pokračuje ve významné modernizaci své armády, jejíž součástí je i akvizice amerických tanků M1A2 SEP V3 Abrams za 4,75 miliardy dolarů (přibližně 117 miliard korun). Prvních 28 strojů dorazilo lodí po moři a po důkladné technické kontrole budou začleněny do služby. Tento nákup zahrnuje nejen tanky, ale také podpůrná vozidla, výcvikový program a potřebnou logistiku.

V úvodních kurzech ekonomie je pohled na cla relativně přímočarý: Země X zavede clo na vybrané zboží. V důsledku toho dojde ke zvýšení ceny pro zákazníky, snižuje se spotřebitelův přebytek, zatímco se zvyšuje zisk domácích výrobců a vláda získává daňový výnos. Pak také v grafu vznikají dva malé trojúhelníčky, které jsou předmětem ekonomické analýzy. Jedná se o „náklady mrtvé váhy“, což je distorze trhu způsobená clem. Tou je myšlena zejména neefektivní alokace kapitálu a pracovní síly, která poškozuje ekonomický růst. Distorze trhu je častokrát vyšší než daný daňový výnos a tarify jsou tudíž modelově škodlivé. Fajn z úvodu do mikroekonomie za jedna.

Předmětem zájmu poslanců se v poslední době stal soubor zákonů Lex Ukrajina, který si projde další novelizací nazvanou Lex Ukrajina 7. Zřejmě největší mediální pozornost si však získal pozměňovací návrh obsahující zvláštní pravidla pro nabývání státního občanství občany Ruska.