Šok, který vyvolávají v Evropě dříve těžko představitelné výroky amerického prezidenta, nechávají představitele washingtonského establishmentu chladnými. Snaží se před námi (středo)Evropany předstírat soucit, ale zlomový summit v Saúdské Arábii a neočekávaná vyjádření na adresu prezidenta Zelenského jsou jen další v řadě excentrických kroků staronového prezidenta, které nezajímají nejen běžného amerického voliče, ale ani prominentní insidery amerického byznysu.
Podle výzkumu ABC News jen 4 % Američanů zohlednilo při loňské volbě prezidenta otázky zahraniční politiky. Prioritními tématy byly pro ně již tradičně stav ekonomiky a imigrace, na čemž Donald Trump uhrál zásadní politické body. Pocit z rozhovorů s lidmi z washingtonské „bubliny”, bez ohledu na to, koho volili, je podobný - panuje překvapivý optimismus ohledně přínosů nové administrativy pro domácí ekonomiku. Snížení daní z příjmů právnických osob na 15 % je lákadlem, kterému nejsou schopni odolat ani demokratičtí byznysmeni. Medializované deportace nelegálních migrantů chápou zase spíše jako divadlo pro Trumpovy voliče, ale bez reálného vlivu na ekonomiku, která se bez pracovní síly z vnějšku neobejde.
Narozdíl od svého prvního volebního období, jsou tentokrát lidé okolo Trumpa dobře připraveni implementovat volební sliby hnutí MAGA v ekonomice. Prezident spektakulárně podepisuje exekutivní příkazy, Republikány kontrolovaný Kongres bude brzy schvalovat řadu již napsaných zákonů. Trump svou osobností a svými výroky tento program zaštiťuje, ale i mezi jeho nominanty panuje široká shoda na tom, jak konkrétně postupovat.
Naopak zahraniční politika odráží své marginální postavení na škále zájmu amerických voličů i samotného prezidenta. Symbolická rovina a gesta jsou v diplomacii často důležitější než reálné politické kroky. Úzký okruh zahraničněpolitických představitelů USA odezírá Trumpovi ze rtů a snaží se vykládat jeho výroky, ale škoda již dávno vznikla v očích spojenců a nepřátelé demokratického světa se radují. Evropané stále nevěří, že by summit Trump-Putin mohl dopadnout jako nepovedená exhibice s Kim Čong Unem v jeho prvním volebním období, ale obavy z mnichovanského „dealu” nad hlavami Ukrajinců i Evropanů rostou. To jsou ale obavy, které zde ve Washingtonu málokoho reálně zajímají.
Jediná oblast, kde například představitelé US Chamber of Commerce, s nimiž jsem měl možnost mluvit, znervózní, jsou cla a rozbíhající se obchodní války na všech stranách. Evropští spojenci však velké pochopení od americké elity očekávat nemohou.
Byla-li zahraniční politika (i díky Jaredem Kushnerem dojednaným tzv. Abrahmovským dohodám) jedním z mála nezpochybnitelně pozitivních výsledků administrativy 45. prezidenta, může být naopak u 47. prezidenta historicky hodnocena v těch nejhorších barvách. Doufejme, že je na podobné závěry ještě brzy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.