Český pracovní trh se potýká s vážným problémem v náboru vysoce kvalifikovaných odborníků z Filipín, kteří jsou klíčoví pro strojírenství, zbrojní průmysl i zdravotnictví. Zatímco okolní státy v čele s Polskem a Německem masivně digitalizují a zrychlují vízové procesy, Česko stále spoléhá na fyzické předávání papírových dokumentů skrze poštu.

Ve středu 6. května projednalo plénum Senátu návrh ústavního zákona skupiny senátorů v čele s Danielou Kovářovou (BEZPP) a Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Jeho cílem bylo dát občanům ústavní záruku, že digitalizace státní správy pro ně zůstane volitelnou alternativou, nikoli povinností. Ústava měla zároveň poprvé výslovně pojmenovat českou korunu jako národní měnu. Návrh byl však po dlouhé rozpravě zamítnut plénem hned na počátku schvalovacího procesu. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zahájilo příjem žádostí o dotaci na národní kofinancování Evropských center digitálních inovací II (EDIHs II). Výzva navazuje na úspěšný projekt realizovaný v letech 2023–2025 v rámci Národního plánu obnovy a má pomoci malým a středním podnikům v digitální transformaci. Program bude probíhat v období 2026–2029 a zaměří se zejména na posílení role českých EDIHů v oblasti umělé inteligence.

Česko a Slovensko chtějí posílit vzájemnou spolupráci. Kabinet na jednání schválil memorandum o prohloubené spolupráci mezi oběma vládami, které má posílit koordinaci v oblasti zahraniční a evropské politiky, ekonomiky, bezpečnosti a obrany, ale také cestovního ruchu a sportu. Slavnostní podpis dokumentu je plánován na 31. března 2026.

Češi se čím dál více snaží zhodnocovat své úspory. Zatímco před dvěma lety investovalo 41 % populace, letos už je to 55 %. Peníze nechává pracovat dokonce více než osm z deseti lidí. Investice přitom většina hodnotí jako ziskové – ztrátu přiznávají jen 4 % Čechů.

V západních Čechách dosáhly loni náklady na úpravy distribuční soustavy ČEZ Distribuce zhruba 2,5 miliardy korun. V celé ČR se vyšplhaly na 19,2 miliardy korun.

Podle tiskové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se navzdory investicím přesahujícím 50 miliard korun do projektů digitalizace veřejné správy v letech 2020 až 2024 nepodařilo naplnit původní záměr, aby od února 2025 byly služby státu plně digitalizované a občané měli právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto termínu se podařilo plně digitalizovat pouze 18 % agendových služeb.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se digitalizaci konzulárních služeb v letech 2016–2025 nepodařilo realizovat v souladu s původními plány. Informační systémy Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra zůstávají nedostatečně propojené, což v praxi znamená nutnost opakovaného ručního přepisování dat, tisku elektronických dokumentů i využívání kurýrních služeb při vyřizování víz a cestovních dokladů.

Malé podniky v České republice přicházejí každoročně o desítky miliard korun v důsledku nadměrné administrativní zátěže a nedostatečné digitalizace. Dostupná data ukazují, že firmy do 50 zaměstnanců ztratí jen kvůli byrokracii přibližně 67,6 milionu hodin ročně, což v přepočtu představuje zhruba 41 miliard korun. Tyto prostředky se z ekonomiky vytrácejí především proto, že podnikatelé musí značnou část svého času věnovat povinnému papírování místo rozvoje podnikání, inovací nebo expanze.

Zpráva o tom, jak se v Rusku luxusní vozy Porsche během jediné noci změnily v nepojízdné kusy kovu, obletěla svět a vyvolala dvě zcela odlišné reakce. Pro širokou veřejnost to byla kuriozita s nádechem škodolibosti. Pro lidi z oblasti technologií, kyberbezpečnosti a byznysu to však byla velmi reálná připomínka toho, jak křehký je dnešní digitální ekosystém a jak rychle se může proměnit výhoda v problém.